Při referování o Lisabonu jsem jako tradičně spoléhal na Hospodářské noviny, které nikterak neoslnily, ale na druhou stranu ani nepropadly. Místy jsem udělal tu chybu, že jsem sáhnul po MF Dnes, a to jsem se pak nestačil divit. Ostatně, posuďte sami tu.
Snůška nesmyslů startuje již na začátku a postupně akceleruje:
- "Žádná jiná smlouva nevyvolala tolik kontroverzí jako ta Lisabonská." - těžko kvantifikovat, ale Maastricht a Smlouva o Ústavě dle mého zvedly hladinu žluči výše; to jen maximálně u nás jsme se díky Klausovi a Ústavnímu soudu o něčem tak astronomicky vzdáleném jako je primární právo, dozvěděli.
- "Jde totiž nejdál." Smlouva o Ústavě šla dál. A když to vezmu v délce jednotlivého posunu, tak Lisabon sahá Jednotnému evropskému aktu cca po kolena.
- "Aby EU vystupovala navenek jednotně, mají vzniknout dvě nové funkce: jakýsi "europrezident" a "euroministr zahraničních věcí"." Onen nový "zahraniční euroministr" úplně nový není, jedná se o takového Javiera Solanu s rozšířenými pravomocemi.
- "Co je však nejdůležitější změna – způsob hlasování. Častěji bude stačit k prosazení návrhů souhlas většiny, a ne všech jako dosud." Kvalifikované většiny, nikoliv prosté většiny.
- "Nově bude možné taky z EU vystoupit." To jde samozřejmě i dnes, jen to není v primárním právu výslovně upravené.
- "Odpůrcům vadí, že Lisabonská smlouva omezuje suverenitu jednotlivých zemí Unie – což je nevýhodné hlavně pro střední a menší země, jako je Česko. Větší slovo než dnes mají mít velcí evropští hráči jako Německo a Francie. Malým vadí, že se státy vzdají kompetencí ve zhruba 50 oblastech ve prospěch Bruselu – například jde o migraci, dopravu nebo energetiku." Tento odstavec je asi nejlepší ponechat bez komentáře, to je jedna perla za druhou.
- "Evropský parlament, který má dnes jen poradní hlas, by získal více pravomocí." ???? Autoři zaspali víc než 20 let.
- "Teoreticky by svou mohli prosadit i lidé bez politiků v "občanské iniciativě"." Ne, nemohli.
- "Novinka je, že těm, kdo cestují mimo Unii, smlouva zajistí praktičtější diplomatickou a konzulární pomoc." Zas tak "crystal clear" to není; pravda, jazyk je oproti Maastrichtu trochu odhodlanější skutečně pravidla pomoci zakotvit.
- A bombastický závěr: "Jedni míní (hlavně levice), že je správné omezit své pravomoci ve prospěch silnější Evropské unie. Druzí (hlavně konzervativní pravice) jsou přesvědčeni, že Unie bude silná jedině jako spolek rozmanitých zemí." Co na to CDU?
Resumé: příliš správných vět v článku nenajdete. Vím, že je těžké psát o takto komplikované věci v novinářské zkratce, ale na úroveň nesmyslu by se naši mistři pera dostat neměli.
4 komentáře:
Podívejte se na starší výtvory Grohové, která teď spisuje pro Tyden.cz, to je des a hruza. Mam chut vzdyt prastit do monitoru, kdyz si ty jeji snusky nesmyslu ctu, ale bylo mi editorem receno, at to beru s klidem, ze se z toho jinak zblaznim, ze chtit po nich aspon trochu objektivni pravdy, je vazne poradavek premrsteny...
Je to trochu nevděčná práce, jak jsem se dozvěděl od Ondry Krutílka, nikdo moc o EU psát nechce, autoři to spíš berou jako nutné zlo, ale co hlavně - noviny o EU psát nechtějí s tím, že to nikoho nezajímá. Výsledek je nasnadě - o EU se referuje takřka výhradně negativně, popřípadě se napíše o nějaké kuriozitě, protože pouze takové zprávy mají šanci čtenáře zaujmout.
Novinářům nezávidím nutnost psát ve zkratce, vměstnat komplikovanou skutečnost do pár hesel a pokud možno úderných vět, ale někdy je toho zjednodušování a zúderňování prostě příliě. To se nezmění nejspíše do doby, než poptávka začne být náročnější.
Krom "zkratky" co do rozsahu jde i o zkratku ve smysle času na přípravu. Dílem se na (ne)kvalitě zpravodajství prostě podepisuje fakt, že málo lidí dělá hodně věcí, což jim brání v hlubší znalosti problému. IMHO to je větší problém než nutnost vyjádřit se na omezeném prostoru.
Měli jsme teď na fakultě Palatu z Lidovek, zrovna na tohle jsem se ho ptal. Jaký zdroje využívají, jak vzniká zpráva např. na nepříliš známé téma. Zeptal se: "Chcete ponechat aspoň nějaké iluze?" :))
V zemích, kde je zpravodajství na lepší úrovni, mají noviny podstatně víc peněz. Náročný čtenář by našim novinám určitě prospěl, ale ještě více větší trh. A ten tu nikdy nebude.
Výše uvedeným ale samozřejmě nebráním mladofronťácký paskvil. Tomu by vždycky měla zabránit "poctivost" pisatele.
Ano, o tom taky je, pokud chceme mit aspon trochu iluzi, ze se da problem dobre nastudovat a pak o nem odpovidajicim zpusobem i napsat, tak je nejlepsi ani nezkouset o EU nic psat. Nejhorsi bylo, kdyz sem si od vyse jmenovane slecny precetla, ze ma EU asi o pet oficialnich jazyku min, referendum v Dansku probehlo asi tri roky a par mesicu driv nez se vubec o one smlouve zaclo jednat atd. A to jsou informace ciste faktograficke, ktere snad vygoogli uz i prumerne inteligentni simpanz. Nejvic me stve, jak moc se do zpravodaju v Bruselu investuje a pak se od jmenovane novinarky clovek dovi, ze na tiskovky chodi, aby videla nejaky kolegy z ceskych medii. Na takovy kecy musi mit clovek opancerovanej jazyk!
Okomentovat