Evropolební bída v Čechách

Kampaň k volbám do Evropského parlamentu ukázala naprostou vyprázdněnost evropského rozměru politického programu dvou největších politických stran. V naprosté většině byla jen rozcvičkou na podzimní předčasné volby a evropských témat se týkala jen okrajově. Přesto však poskytla určité indicie o stavu české politiky.
Nejprve se můžeme zastavit u ČSSD. Ta si přímo naběhla do sloganu ODS "Řešení místo strašení" a začala vyvolávat atmosféru strachu z návratu ODS. Hlavním heslem bylo "Zabraňte návratu ODS" a obsahem byl výčet "pekelných" věcí, které se stanou, pokud se občanští demokraté vrátí. Kam se nepíše, zřejmě zpět k moci, odkud je Paroubek sestřelil uprostřed předsednictví, čímž jasně definoval svůj postoj k evropskému rozměru politiky. Ve slovech kardinála Miloslava Vlka, dle kterého je "nezodpovědná" ČSSD nevolitelná v těchtzo volbách, je pak rozhodně něco pravdy.
Zatímco ČSSD pokračovala ve svých negativních kampaních (člověk se nikde edozví, co pozitivního by mohla nabídnout), heslem ODS by mohlo být "kandidát kandidátu vlkem" (tentokrát nikoliv Miloslavem). Několik níže postavených kandidátů se rozhodlo zaútočit na preference od voličů. Ředitel kabinetu předsedy Senátu Edvard Kožušník alespoň tématicky zrušením poplatků za televizi a rozhlas, ačkoliv toho v Evropském parlamentu těžko dosáhne. Zcela dadaisticky pak působí plakáty Andrei Češkové, jejíž jediné sdělení je "I love Andrea" (těší mě, že se má ráda, já se mám taky rád) a pak "Děkujeme za preferenční hlas pro Andreu". Obsah veškerý žádný, persona neznámá, uvidíme, kolik se jí podaří sebrat preferenčních hlasů. Zajímavá je i podpora od lídra kandidátky Jana Zahradila, který přiznal, že Češkovou nezná, ale podpořil ji, protože je žena. Že by ODS nebyla schopna nabídnout nějakou lepší ženskou alternativu se skoro až nechce věřit. Do tria viditelných "sběračů preferencí" lze zařadit i Jaroslava Zvěřinu. Ten už ostatně jednou dokázal, že ze zadních pozic zabojovat umí, tak proč by se mu to nemělo podařit opět.
Pochvalu naopak aspoň částečně zaslouží Ivo Strejček, který národu sděluje, že je euroskeptik. Alespoň lze předvídat, jak se bude v případě zvolení chovat a jako správný skeptik o preferenční hlasy neprosí. Přímo premiantem je pak Miroslav Ouzký, jehož plakát obsahuje hned několik témat, které hodlá do budoucna řešit, z nichž některé, jako je například energetická politika a životní prostředí, světe div se, mají skutečně evropský rozměr (škoda jen, že v posledních pěti letech nejvýše postavený Čech v EP prokazatelně pokulhával).
Sečteno a podtrženo, ani po pěti letech se v Česku naprostá většina kandidátů o evropský rozměr příliš nesnaží. Přesto je však naprostá bezobsažnost v případě ČSSD až zarážející a bratrovražedný boj v ODS dosti překvapivý a chtělo by se říci zatím bezprecednetní. Asi už se rozkřiklo, kolik že je v tom Epéčku peněz;)

P.S.: No nic, tak jsem se po delší době realizoval a honem odvolit, než mi tam zavřou:)