středa 2. září 2009

Judicializace politiky

Včera se političtí činitelé octnuli v pozici, kterou mají v mediálním prostoru České republiky dlouhodobě rezervovánu zaměstnanci údržby silnic při výskytu prvního sněhu - situace nás zastihla nepřipravené. S výjimkou "insiderů" zřejmě nikdo netušil, s jakou intenzitou zasáhne Ústavní soud do předvolebního boje. Kromě poslance Melčáka a jeho právního zástupce z usnesení Pl. ÚS 24/09 není nadšen, zdá se, skoro nikdo, prezident republiky je nepřekvapivě označil za "aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém v naší zemi, kde podle Ústavy České republiky zákonodárná moc náleží Parlamentu."

V Otázkách Václava Moravce Speciál o usnesení debatovali předsedové pěti sněmovních stran (dle výsledků voleb 2006, tedy bez TOP09, Libertas.cz apod.), přičemž nápadně blízko k sobě v názoru měli lídři ODS a ČSSD na straně jedné a na straně druhé Zelených a KDU-ČSL. Lídr KSČM sice neustále neopomínal zdůrazňovat svou právní erudici, ale nic moc nepředvedl. Paroubek s Topolánkem ostře kritizovali Ústavní soud za důsledek jeho akce, lehce v duchu kauzy soudcovské mafie a vyhlášení Pavla Kučery, že zkrátka principiálnost musí občas jít pod tíhou politické situace stranou. Liška se Svobodou se naopak našich fakultních skorosousedů lehce zastávali s tím, že důležitý je i proces, nejen dosažený výsledek, i.e. správných výsledků (rozpuštění Sněmovny a nových voleb) by mělo být dosaženo správnou cestou.
Co se právní debaty týče, odkazuji na nejpovolanější místa - blog Jiné právo, kde se vytasil s postem uznávaný expert Zdeněk Kühn, na nějž reagovali snad všichni pravidelní přispěvovatelé. Osobně se nejvíce přikláním k názorům Davida Kosaře a Petra Břízy.
Co je tedy na případu Melčákova mandátu zajímavé - Ústavní soud rozhoduje o ústavnosti ústavního zákona, což bylo již dříve předmětem vzrušené debaty, zda je to vůbec možné. Plně se ztotožňuji se závěrem Vojtěcha Šimíčka, že "Ústavní soud je ve výjimečných případech oprávněn zrušit jako protiústavní i ústavní zákon, pakliže dospěje k přesvědčení, že je jím torpédováno materiální ohnisko ústavy." I když ad hoc řešení nepokládám za ideální, materiální ohnisko podle mého názoru ohroženo není (příspěvek Z. Kühna na toto téma zde).
Vrátím se zpět k samotnému nálezu a k faktu, který je v debatách dosud opomíjen: v usnesení pléna ÚS se odkazuje na § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,: "Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě,, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám." Vzhledem k tomu, že odložení vykonatelnosti je konstruováno jako výjimka, očekával bych od ÚS důkladné přezkoumání (ne)existence veřejného zájmu. Jenže ÚS se omezil na lakonické: "Ústavní soud přitom neshledal žádné okolnosti, jež by svědčily o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti bránil (odkladem výkonu rozhodnutí prezidenta republiky volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 trvá dále dle obecné ústavní úpravy a nevzniká jím újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly) a rovněž neshledal, že by odklad vykonatelnosti bránil realizaci oprávnění třetích osob, jež by mělo vyplynout z napadeného rozhodnutí,, o Ústavním soudu, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení." Pomineme-li fakt, že veřejné prostředky zjevně již vynaloženy byly, nejde mi do hlavy, proč je ztotožňován veřejný zájem pouze s veřejnými prostředky, to je naprosto zúžené pojetí. Onen jediný odstaveček zdůvodnění, proč byl povolen odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, je neadekvátní, a vele-úzké pojetí veřejného zájmu jakbysmet.
znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu pročež dle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.

Na závěr mi dovolte ještě podivení nad tím, že nejprve se ze soudu ozývaly hlasy, že projednávání případu v plénu zabere měsíce a nyní na mě vybafnul nadpis, že ÚS rozhodne o předčasných volbách do 10. září. Rezignuje tedy ÚS na důkladnou analýzu a argumentačně výborně podložený nález, po kterém tento případ přímo volá? A který je taky asi jedinou možností, jak by si ÚS mohl zachránit tvář?

Žádné komentáře: