Bay Area Echoes

Celý akademický rok 2010–2011 strávím na univerzitě v Berkeley a kladu si ambiciózní cíl pravidelně vás obšťastňovat informacemi o tom, jak vypadá život na druhé nejlepší škole světa (podobné žebříčky jsou pochopitelně zavádějící, kvalita jednotlivých oborů se výrazně liší, navíc různé žebříčky produkují různé výsledky v závislosti na akcentovaných kritériích). Zahájím obecným pojednáním o University of California, Berkeley a městečku samotném, další týdny budu přidávat tu specifičtější (o centru, kde působím), tu obecnější témata (o zdejší hudební scéně, o bydlení, jídle). Teď bych sice mohl denně vyplodit pár odstavců, ale sportovci ví, že začátek neradno přepálit. Místy přidám zpravodajství z přednášek a akcí, kterých je tu požehnaně.
Na úvod se více než sluší velmi poděkovat Fulbrightově komisi, bez jejíž štědré podpory bych se sem rozhodně nevypravil. Názory v rámci série Bay Area Echoes jsou čistě mé, nepředstavují stanovisko Fulbrightovy komise, ani americké vlády či kohokoliv jiného.
Následující informace čerpám z informačních materiálů Berkeley a z Wikipedie, kde se články o městu i univerzitě skutečně vydařily (akademici prominou). Pokud by vás náhodou užíral náznak pochyb, tak vězte, že stotisícové městečko Berkeley skutečně nese od roku 1866 jméno chytrého anglikánského biskupa, o němž jste se učili na gymnáziu. Leží v severní Kalifornii, kousek na východ od San Francisca a na svém jižním konci přímo sousedí s Oaklandem. Rozvoj městečka na začátku 20. století přibrzdily požáry a zemětřesení, ale v období druhé světové se přísun lidu zase obnovil, protože do Bay Area proudily davy pracovníků ve válečném průmyslu. V 60. letech zasáhlo skoro celé Spojené státy lidské zemětřesení a v SF a okolí se nacházelo přímo jedno z epicenter. V samotném Berkeley hipíci a radikální levičáci bojovali o jeden místní park, až tehdejší guvernér Ronald Reagan poslal na místo Národní gardu, aby situaci vyřešila.
V posledních desetiletích Berkeley nijak neexpanduje, a to zejména kvůli velmi vysokým cenám nemovitostí, které patří vůbec k nejvyšším v zemi.
U demografického vývoje bych se chvilinku zastavil - v roce 1890 tady žilo 5 tisíc obyvatel, o dvacet let později již osmkrát tolik! Mezi léty 1950 až 1970 sčítání ukazovalo čísla nad 110 tisíc, avšak poté počty klesaly na současných 101 tisíc, z nichž má být 60 % bílých, 16 % Asiatů a 14 % černých. V Berkeley se hodně jezdí na kole a chodí pěšky, místní v tom spadají do úzké národní špičky.
Politicky tenduje celá oblast silně doleva a charakterizuje ji výrazná míra aktivismu, jež se projevuje zejména v organizování všemožných protestů (například proti odváděcí stanici mariňáků).
Panuje tu středozemní klima se suchými léty a vlhkými zimami (průměrná teplota v lednu kolem 9 stupňů, v září kolem 19), velké rozdíly teploty vás překvapí hlavně přes den. Zatímco dopoledne vycházím ve svetru, za další dvě hodiny je to zralé na koupák. Nejtepleji tu bylo naměřeno 42 stupňů (rok 2000), nejchladněji -4 (1990). Vždy k večeru se na město valí hustá mlha.
Z hlediska turistického místopisu patří k nejzajímavějším místům univerzitní kampus a hippie-oblast kolem Telegraph Avenue. Nadšenci mohou zajít do Caffe Mediterraneum, kde bylo roku 1959 údajně vynalezeno caffe latte.
Bohužel už nemám sil na úvod k UC Berkeley, beztak je příspěvek již dostatečně dlouhý, proto posílám jen apetizér v podobě Youtube kanálu univerzity se stovkami přednášek, snad si najdete i tu svou.