Kulturní zápisník

Po docela odvazovém streetfestu na slavné hippie ulici Telegraph Avenue a smyčcových virtuózních experimentátorech Kronos Quartet, kteří prosluli třeba i spoluprací s Nine Inch Nails, jsem opustil hranice Berkeley a vydal se za koncertní kulturou do jeho předměstí - San Francisca.

Nalákala mě sestava v čele s Dredg a Circa Survive, obojí příjemně poslouchatelné rockové záležitosti, které již dávno opustily podzemní vody. První pozitivní překvapení mě čekalo u vchodu do sálu, kde mou peněženku opustilo jen dvacet dolarů. Lehčí šok přišel při vstupu do sálu The Regency Ballroom, bohatě zdobeného prostoru starého sto let s více než dvacítkou (kvazi)křišťálových lustrů z přelomu 19. a 20. století. Hodně, hodně načančaný kulturák. Do třetice všeho dobrého, koncert začal v sedm hodin, jak bylo v programu slíbeno. Jaký to rozdíl oproti českým luhům a hájům, kde se oficiálně má zahajovat v sedm, v osm přijede první kapela, o půl deváté bubeník zjistí, že má proraženou blánu a nemá náhradní, po půlhodině obvolávání kamarádů se nějakým zázrakem cosi sežene, další půlhodinu se zvučí a v deset můžeme začít. Vlivem dalších průtahů a pár uspávacích moků odjíždíte dvojkovým rozjezdem, aniž byste dožili vystoupení hlavní hvězdy. Tak to naštěstí není americká varianta, vše běželo zcela profesionálně, bez průtahů.

Další překvapení na mě čekalo při pohledu na osazenstvo - na rockové koncerty se tu chodí na rande. Párů se vyskytovalo nenáhodně hodně, stejně jako dámského osazenstva. V ČR se jedná o poněkud maskulinnější zábavu. I když na druhé straně, účinkující jsou krásní a hudba přístupná, na takovou doma moc nechodím, tak můžu mít docela zkreslený pohled. Konečně k muzice...

První předkapelu jsem kromě pár náhodných poslechů na Myspace blíže neznal, ale i přesto se pro mě stala nejzářivější hvězdou večera. Animals as Leaders zaujmou už instrumentálním obsazením - dvě osmistrunky a bicí, komplet bez zpěvu. Tedy čistě instrumentální záležitost, ukázkové jízdy po hmatníku, artistické obouručné pidlikání, které vychvaluje i největší kytarová onanista všech dob Steve Vai. Nelenil jsem, zakoupil CD a dokonce i nějaký hadřík na sebe. Chcete-li vidět jednu z mých nejoblíbenějších kapel současnosti, vizte nový videoklip (ostřejšího nástupu se nelekejte, záhy odezní; v celé skladbě se skrývá tolik motivů, že vyžaduje vícenásobný poslech).

Následující Codeseven mě nijak extra neoslovili, charakterizují se jako alternative / ambient / experimental, což jim neupírám, mě zaujal maximálně velmi nervově vypjatý přednes zpěváka.

Z celé sestavy jsem se nejvíce těšil na místní klenot Dredg. Chytrá rocková uvolněná hudba, která má šmrnc, a i přes neoddiskutovatelný hitový potenciál mnoha skladeb máte stále co objevovat (recenze dvou alb, s nimiž se zcela ztotožňuji, vizte zde a zde). Chtějí-li ctěné dámy překvapit tím, že znají něco s kytarou, pak Dredg jsou jasný tip, důkaz místo slibů! Živě jsou samozřejmě trochu neuhlazenější, písně přímočařejší, mají drajv, ale stále dokáží pohladit. Jen mě trochu vyděsila skladba pro připravované album, na můj vkus už moc tančírna (video z "mého" koncertu zde - můžete vidět, že zpěvák i live zcela suverénní).

Hlavní hvězda večera Circa Survive přišla se solidní světelnou show, dvě velké plochy vás neustále bombardovaly jak při výslechu v necivilizované krajině. Zdejší popularitu si kluci zasloužili, téměř dvě hodiny v plném nasazení, což nechápu zvláště u zpěváka, který má dost specifický uječený projev. Hladina poslouchatelnosti je pro nepřipraveného nastavena o něco náročněji než u Dredg, ale stále to jde lehce zvládnout - zaskočit vás může snad jen chvílemi vyšponovaný zpěv, náhlé změny rytmu a drobná chaotičnost. Linku si však najdete docela lehce, nevypočitatelnosti třeba Mars Volta rozhodně Circa Survive nedosahují. Jedny z hitovějších skladeb vizte tu či tu, lehce střelenější zde (ale aspoň okusíte atmosféru na koncertu). Celkově velmi vydařený večer v naplněném klubu, krásná tříkilometrová procházka nočním vylidněným Friskem na bus zpět do Berkeley zážitek jen umocnila.

Příští měsíc doufám dodám report z vystoupení Johna McLoughlina a v lednu mě čekají Neurosis.