V úterý jsem splnil občanskou povinnost a oslavil státní svátek (v ČR už bylo 17.). Ve zdejším krásném salónku univerzitní knihovny se otevírala výstava fotografií k 21. srpnu 1968. Tehdy devatenáctiletý Paul Goldsmith si to namířil z izraelského kibucu do revolučně naladěné Paříže a v srpnu pokračoval do Prahy. Do naší metropole dorazil na skútru a noc z 20. na 21. srpna strávil na kolejích, kam jej pozvali studenti, které náhodou potkal. To ještě ani zdaleka netušil, co jej příští den čeká. Hluk hranatých železných maringotek nebojácného Američana vytáhl do akce a mladík s fotografickým nadáním a kvalitním přístrojem vystřílel celkem pět rolí. Vedle série Josefa Koudelky asi neexistuje obdobně rozsáhlá fotodokumentace srpnové invaze. Paul Goldsmith na zahájení výstavy vykládal, jak o snímky téměř přišel, když mu aparát vytrhl z ruky nějaký sovětský voják a hodil jej na zem, naštěstí však foťák i snímky přežily. Hned následující den odjel Paul do Německa, fotky poskytl agenturám a příští týden již jeho snímek zíral na svět z obálky známého týdeníku Newsweek. Goldsmith má zdařilé internetové stránky, obzvláště doporučuji desetiminutovou projekci, která běžela i při vernisáži. Snímky komentuje mimo jiné bývalá ministryně zahraničí Condi Rice, celá prezentace je podbarvena pěknou hudbou, úplně mě mrazilo v zádech.
Po ukončení oficiální části jsem se s Paulem Goldsmithem dal do hovoru a říkal, že by moc chtěl, aby se v Praze uskutečnila výstava jeho fotek. Kdybyste někdo měl nápady, či přímo možnost zajistit dostatečně reprezentativní prostory, případně financování výstavy, sem s nimi.
Když už jsme u fotografií, pro trochu otrlejší doporučuji sérii snímků dokumentující dětskou práci z různých koutů Země.
Foto: http://paulgoldsmithphotography.com
1 komentář:
Trošku to na mě padá, ale je potřeba si takové události připomínat. RK
Okomentovat