Jeden z nejlepších článků, co jsem za poslední dobu četl. Rozhovor s Petrem Fialou, rektorem Masarykovy univerzity a profesorem na naší katedře (mezinárodních vztahů a evropských studií), velmi zručně vedl Ondra Krutílek. P. Fiala se vyjadřuje k mnoha tématům, nejčastěji ke krizi politiky a k evropské integraci. Ne vždy plně souhlasím, ale vždy si při čtení odpovědí řeknu, že na tom něco bude.
Maličká ochutnávka: "Chceme-li uchovat naši svobodu a znovu být schopni navzájem diskutovat o tom, co je důležité, hledat společně věci, na nichž nám opravdu záleží, pak se musíme nejprve zbavit jedné z největších nesvobod, kterou je dobrovolná a trochu už i nedobrovolná politická korektnost. V čase, kdy může kdokoli, kdo sotva překonal hranici analfabetismu, svobodně v internetových diskusích urážet, koho chce, a zveřejňovat nejubožejší projevy své zloby a zakomplexovanosti, což by nikdy dříve veřejně dělat nemohl, tak v téže době nemůže inteligentní člověk bez rizika předložit k diskusi svůj poznatek, že různé kulturní systémy nejsou stejně hodnotné, že třeba existují rozdíly mezi rasami, jak se nám pokusil sdělit objevitel DNA James Watson a tvrdě za to zaplatil, nebo že je normálnější, když spolu žije muž a žena než jiné kombinace partnerů. Vidíte, sám už jen opatrně hledám příklady, které lze ještě vyslovit. A to je špatné. Bez svobodného sdělování názorů a pravd, ovšemže redigovaným a kultivovaným způsobem, se nedá demokratická politika pěstovat. Nejen to, ničí se. Jsme společností, v níž se nekonečně žvaní, protože každý má možnost říci o nedůležitých věcech, co ho napadne, ale kde jsme se naučili, údajně z dobrých důvodů, si navzájem tak trochu lhát o spoustě toho, co je důležité."
Příspěvky
1 komentář:
Mám podobný názor. S Fialou leckdy nesouhlasím - hlavně pokud jde o některé závěry a význam, jaký přikládá politické korektnosti -, ale to nic nemění na tom, že ty rozhovory, stejně jako knížka, jsou výborným čtením.
A když jsme u toho, podobný pocit jsem měl při čtení článku v RP (Kořeny komunismu v české společnosti) od dalšího brněnského politologa, Stanislava Balíka. Opět svým způsobem strhující čtení, z nějž sálá zápal pro věc, znalost, práce, je to i výborně napsané, co se týče jazyka. Jen je pro mě (jako liberála) konec dost přitažený za vlasy. A pokud jde o analytickou stránku, mám z toho pocit, že textu chybí širší pohled - komunismus nebyl jen českou záležitostí, dokonce ani záležitostí pouze Druhého světa, odezvu našel i na západě a v Třetím světě. Zkoumání jeho kořenů v českých zemí tak musí být nutně zasazené do globálního a historického kontextu (v části Program pro bádání nic takového nevidím).
Okomentovat