Podobně jako před několika lety Čína, snaží se i Brazílie vylepšit před velkými sportovními událostmi (mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 a olympijské hry v roce 2016) svůj obraz v očích světové veřejnosti. V jejím případě ale nejde tolik o lidská práva, jako o bezpečnostní problémy spojené s městským organizovaným zločinem a kriminalitou. Na konci listopadu loňského roku tak oblétly svět obrazy policejní invaze do skupiny několika favel v severním Rio de Janeiru označované jako Complexo do Alemão. Obdobným způsobem, ovšem tentokrát bez větší mezinárodní mediální pozornosti a bez zásadnějšího odporu ze strany traficantes (osob účastnících se obchodu s drogami), proběhlo během minulých týdnů obsazení další skupiny favel v centru města.
Samotné obsazení favel policií a armádou není v Rio de Janeiru nový jev, neboť vláda se tímto způsobem snažila „řešit“ problém organizovaného zločinu již mnohokrát v minulosti. Tentokrát ovšem zkouší nový postup. Dříve, například v roce 2007 během konání Panamerických her, bylo taktikou ozbrojených složek na favelu zaútočit (hodně medializované bylo v tomto kontextu právě Complexo do Alemão), zahnat ozbrojené traficantes do úkrytů, po dobu trvání akce je, spolu s většinou civilních obyvatel, odříznout od okolního světa a poté se stáhnout. Podobná praxe, byť v menší míře, byla prováděna během mnoha dalších akcí a pěkně ji ukazuje třeba jeden z dílů brazilského seriálu Cidade dos Homens.
V posledních letech se ovšem začala brazilská vláda snažit i o určitou formu rozvoje „dobyté“ oblasti. Ten mají pomoci zajistit jednotky vojenské policie UPP (Unidade de Polícia Pacificadora – Pacifikační policejní jednotka, která má poměrně propracované stránky v angličtině). Ty do oblasti nastoupí poté, co ji speciální jednotky policie a armády „vyčistí“ od traficantes a stabilizují, což bude třeba v případě Complexo do Alemão trvat přinejmenším několik měsíců. Jejich úkolem by měla být spolupráce s místní komunitou, udržování bezpečnosti a také podpora rozvojových a sociálních programů. Jde tedy o zásadní změnu politiky vůči favelám a krok směrem k jejich obyvatelům, který se zatím zdá být, byť v omezeném měřítku, relativně úspěšný. První jednotky UPP byly instalovány do klidnějších a menších favel na přelomu let 2008 a 2009, kdy byly rozmístěny například i ve slavném Cidade de Deus. Zatím poslední (celkově čtrnáctá) jednotka UPP oficiálně zaujala své místo na konci ledna.
Úspěch celého programu je i přes prozatímní pokroky ale pořád ve hvězdách. Klíčovou otázkou je, zda se skutečně povede rozjet ve větší míře rozvojové programy zaměřené nejen na infrastrukturu, ale i na školství, či vznik nových pracovních míst, které by pomohly alespoň trochu pozvednout místní životní úroveň. Lze tak jenom doufat, že program neskončí rokem 2016, ale bude pokračovat i nadále. Zajímavé jsou nicméně některé vedlejší efekty změn, ke kterým v již „stabilizovaných” favelách došlo. Zapojení do oficiální ekonomiky a do života města sebou nese rostoucí životní náklady, například v podobě vyšších nájmů, cen pozemků a plateb za elektřinu (více v angličtině třeba v reportáži AFP nebo v ne příliš optimistickém článku z New York Times).
Na závěr zmíním ještě několik omezení, která dosavadní projekt UPP má. Ozbrojeným silám se i přes události z loňského listopadu povedlo zabrat většinu prozatím obsazených favel poměrně snadno. Na záběrech z vrtulníků ale bylo vidět stěhování traficantes mezi jednotlivými favelami a prosákly také zprávy o zastavení nepřátelství mezi jednotlivými skupinami. Při pokusech o obsazení dalších oblastí se tak lze obávat tvrdších bojů, které bohužel většinou dopadnou nejvíce na civilisty. To platí například o kopcovité favele Rocinha, do které se stáhli ozbrojenci po lednových policejních operacích. Rocinha je zároveň největší favelou v Rio de Janeiru vůbec a podle slov brazilských politiků a policistů by měla být výhledově dalším cílem. Další otázkou je, jak bude policie řešit favely obsazené paramilitárními milicemi. Ty ovládají v Riu nyní asi 40% všech chudinských čtvrtí (pro srovnání jednotky UPP působí asi ve 3%) a nepředstavují tak o nic menší hrozbu, než gangy obchodující s drogami. Závažnost tohoto problému ukazuje i to, že populární brazilský akční film Tropa de Elite, jenž v prvním díle ukazoval boj proti drogovým gangům, se v druhém díle věnuje právě milicím. Všechny velké policejní akce ale byly doposud zaměřeny jen na favely ovládané traficem a prozatím zůstalo jen u prohlášení politiků, že milice pro ně představují stejný cíl jako drogové gangy.
Autor studuje mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě a je redaktor Global Politics.
Obrázek: rioholidays
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat