Výhodou pobytu ve Washingtonu, DC není jen
možnost studovat na Georgetown University Law Center, tedy na jedné ze tří/pěti
nejlepších právnických fakult v oblasti mezinárodního práva, ale
samozřejmě i příležitosti, které se nabízí v hlavním městě USA. V centru
Washingtonu sídlí všechny zásadní federální instituce USA od Nejvyššího soudu
po Bílý dům, nejvlivnější americké think-tanky od Heritage Foundation po
Brookings Institute, ambasády celého světa, mezinárodní instituce jako Světová
banka, ale i American Society for International Law (ASIL). Není jednoduché sledovat
a navštěvovat všechny nejzajímavější akce pořádané v DC, ale v lednu se mi
podařilo vypravit na seminář „Reassessing International Law Scholarship”, který
ve svém sídle pořádala právě Americká společnost pro mezinárodní právo.
Malý seminář ve starobylém sídle ASIL
navštívila asi stovka právníků, diskutujícími byli Harold H. Koh z Yale University a v současnosti hlavní právní poradce na
Ministerstvu zahraničí USA, Lori Damrosch z Columbia University a co-šéfredaktorka American
Journal of International Law, a dále Diane
Amann z University of Georgia School of Law, Curtis Bradley z Duke Law School a Makau Mutua, děkan SUNY-Buffalo School of Law. Mezi návštěvníky
jsem následně identifikoval řadu mladých právníků z amerických ministerstev
nebo i osmdesátníka Roberta Daltona, profesora na Georgetownu a stále pracující
legendu Ministerstva zahraničí USA v oblasti mezinárodního smluvního práva. Vybraná
společnost.
Irelevantní?
Hlavním řečníkem byl Koh, který je
v současnosti jedním z nejvlivnějších právníků v USA
v oblasti mezinárodního práva a lidských práv, a to v kombinaci svých
akademických úspěchů (např. bývalý děkan Yale Law) a pozice důležitého právního poradce Obamovy administrativy. Jeho pohled
na disciplínu mezinárodní právo byl nicméně velmi kritický. Sice uvítal
evidentní posun k multidisciplinaritě (Hubert Smekal z Berkeley či
David Kosař z NYU o tom ví své) a zájem badatelů o zásadní a doposud
neuspokojivě řešené otázky jako je například samotný princip dodržování
mezinárodního práva státy, ale zároveň si postěžoval na malý význam
mezinárodního práva, jeho formální (dlouhé, komplexní a irelevantní články) a
obsahové (slabý progresivismus) nedostatky.
Koh má zkušenosti z amerického
ministerstva spravedlnosti už z dob Reaganovy administrativy, za Clintona
byl náměstkem ministra zahraničí pro demokracii, lidská práva a
práci, a za Obamy je hlavním
právníkem na Ministerstvu zahraničí. Přirozeně proto zdůrazňoval
nezbytnost praktických zkušeností pro mezinárodní právníky, ne jen sedět v
knihovně nebo přednášet. Curtis Bradley z Duke Law
School se vyjádřil v podobném duchu. Mezinárodní právo se za posledních dvacet
let výrazně proměnilo, stále však často působí nepraktickým a povrchním dojmem,
kdy se například snaha publikovat co nejvíce článků co nejčastěji odráží na
jejich kvalitě. Bradley zkritizoval i samotný peer-review proces většiny
odborných časopisů, který dle něj vede k prosazení spíše “akceptovatelných” a
„normálních“, než originálních nebo provokativních článků. Prostě proto, že se
na jeho protlačení musí shodnout několik zasloužilých akademiků.
Jiný internet
Tento trend zřejmě
souvisí s rozvojem internetu, odborných blogů a webových časopisů (což můžeme v ČR
vidět v podobě Jiného práva). Originalita a svěžest se zřejmě přesouvá mimo
tradiční a zavedené časopisy, jak ostatně potvrdila jedna z diskutujících, Diane Amann z University of Georgia
School of Law, zakladatelka úspěšného blogu Intlawgrrls, který publikuje posty
o mezinárodním právu od právniček z celého světa.
Debata se stočila i na možnosti reformy amerického právního vzdělání a
programů J.D., pozitiva aktivismu právníků, otázky globální konkurence mezi
právníky nebo i na pochvalu otevřenosti amerického systému. Koh v tomto
smyslu prohlásil, že může již teď říci, která z evropských zemí bude za
několik let nominovat kterého zasloužilého právníka na post soudce
Mezinárodního soudního dvora. V tomto ohledu jsou dle něj USA mnohem
otevřenější konkurenci v rámci profese, a proto méně předvídatelné. Ostatně
když se člověk po diskusi seznámí s mladými právníky z amerických ministerstev,
jeden z Harvardu, jeden z Berkeley a jeden z Georgetownu, je
jasné, jak velkou výhodu v tomto ohledu USA mají.
Tento
text vyšel v lednovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a
demokratizaci (www.iips.cz).
Text vznikl s podporou
Fulbrightovy nadace.
Žádné komentáře:
Okomentovat