Zpráva o stavu mezinárodního práva

Výhodou pobytu ve Washingtonu, DC není jen možnost studovat na Georgetown University Law Center, tedy na jedné ze tří/pěti nejlepších právnických fakult v oblasti mezinárodního práva, ale samozřejmě i příležitosti, které se nabízí v hlavním městě USA. V centru Washingtonu sídlí všechny zásadní federální instituce USA od Nejvyššího soudu po Bílý dům, nejvlivnější americké think-tanky od Heritage Foundation po Brookings Institute, ambasády celého světa, mezinárodní instituce jako Světová banka, ale i American Society for International Law (ASIL). Není jednoduché sledovat a navštěvovat všechny nejzajímavější akce pořádané v DC, ale v lednu se mi podařilo vypravit na seminář „Reassessing International Law Scholarship”, který ve svém sídle pořádala právě Americká společnost pro mezinárodní právo.

Malý seminář ve starobylém sídle ASIL navštívila asi stovka právníků, diskutujícími byli Harold H. Koh z Yale University a v současnosti hlavní právní poradce na Ministerstvu zahraničí USA, Lori Damrosch z Columbia University a co-šéfredaktorka American Journal of International Law, a dále Diane Amann z University of Georgia School of Law, Curtis Bradley z Duke Law School a Makau Mutua, děkan SUNY-Buffalo School of Law. Mezi návštěvníky jsem následně identifikoval řadu mladých právníků z amerických ministerstev nebo i osmdesátníka Roberta Daltona, profesora na Georgetownu a stále pracující legendu Ministerstva zahraničí USA v oblasti mezinárodního smluvního práva. Vybraná společnost.

Irelevantní?

Hlavním řečníkem byl Koh, který je v současnosti jedním z nejvlivnějších právníků v USA v oblasti mezinárodního práva a lidských práv, a to v kombinaci svých akademických úspěchů (např. bývalý děkan Yale Law) a pozice důležitého právního poradce Obamovy administrativy. Jeho pohled na disciplínu mezinárodní právo byl nicméně velmi kritický. Sice uvítal evidentní posun k multidisciplinaritě (Hubert Smekal z Berkeley či David Kosař z NYU o tom ví své) a zájem badatelů o zásadní a doposud neuspokojivě řešené otázky jako je například samotný princip dodržování mezinárodního práva státy, ale zároveň si postěžoval na malý význam mezinárodního práva, jeho formální (dlouhé, komplexní a irelevantní články) a obsahové (slabý progresivismus) nedostatky.

Koh má zkušenosti z amerického ministerstva spravedlnosti už z dob Reaganovy administrativy, za Clintona byl náměstkem ministra zahraničí pro demokracii, lidská práva a práci, a za Obamy je hlavním právníkem na Ministerstvu zahraničí. Přirozeně proto zdůrazňoval nezbytnost praktických zkušeností pro mezinárodní právníky, ne jen sedět v knihovně nebo přednášet. Curtis Bradley z Duke Law School se vyjádřil v podobném duchu. Mezinárodní právo se za posledních dvacet let výrazně proměnilo, stále však často působí nepraktickým a povrchním dojmem, kdy se například snaha publikovat co nejvíce článků co nejčastěji odráží na jejich kvalitě. Bradley zkritizoval i samotný peer-review proces většiny odborných časopisů, který dle něj vede k prosazení spíše “akceptovatelných” a „normálních“, než originálních nebo provokativních článků. Prostě proto, že se na jeho protlačení musí shodnout několik zasloužilých akademiků.

Jiný internet

Tento trend zřejmě souvisí s rozvojem internetu, odborných blogů a webových časopisů (což můžeme v ČR vidět v podobě Jiného práva). Originalita a svěžest se zřejmě přesouvá mimo tradiční a zavedené časopisy, jak ostatně potvrdila jedna z diskutujících, Diane Amann z University of Georgia School of Law, zakladatelka úspěšného blogu Intlawgrrls, který publikuje posty o mezinárodním právu od právniček z celého světa.

Debata se stočila i na možnosti reformy amerického právního vzdělání a programů J.D., pozitiva aktivismu právníků, otázky globální konkurence mezi právníky nebo i na pochvalu otevřenosti amerického systému. Koh v tomto smyslu prohlásil, že může již teď říci, která z evropských zemí bude za několik let nominovat kterého zasloužilého právníka na post soudce Mezinárodního soudního dvora. V tomto ohledu jsou dle něj USA mnohem otevřenější konkurenci v rámci profese, a proto méně předvídatelné. Ostatně když se člověk po diskusi seznámí s mladými právníky z amerických ministerstev, jeden z Harvardu, jeden z Berkeley a jeden z Georgetownu, je jasné, jak velkou výhodu v tomto ohledu USA mají.

Na videozáznam této akce ASIL se můžete podívat na YouTube.

Tento text vyšel v lednovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci (www.iips.cz). Text vznikl s podporou Fulbrightovy nadace.