Dle mých počtů dnes blog PM slaví páté narozeniny.
Jelikož jsem na blog začal psát trochu později, tak bych text o magických okolnostech vzniku či vzpomínku na těžké začátky přenechal otcům zakladatelům. Takže jen stručně...
Čísla
Čísla
Na blogu se za pět let myslím objevila řada zajímavých textů a psali velmi zajímaví hosté a blogeři. Od světoběžníků z Heritage Foundation, přes docenty domovské FSS MU, až po cestovatele po Francii, Rusku, Sýrii, USA, Číně, Tanzánii, Walesu, Turecku, atd.
Dle Google Analytics (začalo se až pár měsíců po začátku) navštívilo blog asi 25 tisíc unikátních návštěvníků, což je pěkně číslo. A co se nejvíc zobrazovalo? Asi zde bude mít velký vliv náhoda a taje vyhledávání na internetu... (např. specifické slovo nebo angličtina v nadpisu). V top 10 je post Honzy Daniela o brazilských favelách, můj odkazový post na článek o internetu, a dále i Hubert Smekal s textem Let's discuss it?! a Tereza Kubíčková se svým dobrodružným cestopisem. V první desítce se umístili i Marek Čejka, Hubert Smekal (znovu), Michael Brtnický, Tomáš Profant a konečně i jeden můj post, který jen neodkazuje někam.
A co se týče dalších statistik? Nejslavnějšími bloggery jsou Marek Čejka, Hubert Smekal a Ľubo Majerčík, jejichž jména jsou mezi deseti nejčastěji použitými klíčovými slovy, která na blog čtenáře přivedla. (Více veselých klíčových slov zde.) Zdaleka nejvíc se lidé na Politica Mundi koukali skrze prohlížeč Firefox, pak Chrome, a pak teprve Explorer.
Kam dál?
Můj první post byl o tom, jak Jiřímu Paroubkovi redaktoři HN v roce 2008 připomněli jeho výrok z roku 2005, kdy prohlásil, že "do osmi let" (tedy do roku 2013) by klidně v ČR zavedl školné na VŠ. Když tento bod chyběl ve strategických materiálech jeho strany, vymlouval se na to, že to původně myslel jen "obrazně"...
Tento můj první post ale taky ukazuje tématickou rozmazanost blogu. Ten je sice oficiálně o mezinárodních vztazích (okruh již tak dost široký), ale i tak se zde občas píše o volbách, metodologii, lidských právech (vnitrostátních), koncertech atd. To ostatně už v roce 2010 pěkně shrnul Míra Kalous. Je to tak, nicméně zbytečná specializace nemá cenu, na PM je dobrá rozmanitost, i když právě ta se jaksi omezeným počtem přispěvatelů postupně vytrácí. V tomto by se blog pro další pětiletku měl změnit. Uvidíme, jak to půjde.
A na závěr...
... ještě krátká douška. Mně osobně nejvíc bavily posty, které jsem psal o filmech a politice. Třeba o Batmanovi, Ghost Writerovi nebo Poutech. A pak ještě 3 kousky o ohýbání oblouků (2008, 2010 a 2012). A pak i o mé knize, kde jsem správně usoudil, že mnohem úspěšnější bude autor její obálky, který se mezitím dostal mezi světovou typografickou smetánku, než samotná knížka.
Dle Google Analytics (začalo se až pár měsíců po začátku) navštívilo blog asi 25 tisíc unikátních návštěvníků, což je pěkně číslo. A co se nejvíc zobrazovalo? Asi zde bude mít velký vliv náhoda a taje vyhledávání na internetu... (např. specifické slovo nebo angličtina v nadpisu). V top 10 je post Honzy Daniela o brazilských favelách, můj odkazový post na článek o internetu, a dále i Hubert Smekal s textem Let's discuss it?! a Tereza Kubíčková se svým dobrodružným cestopisem. V první desítce se umístili i Marek Čejka, Hubert Smekal (znovu), Michael Brtnický, Tomáš Profant a konečně i jeden můj post, který jen neodkazuje někam.
A co se týče dalších statistik? Nejslavnějšími bloggery jsou Marek Čejka, Hubert Smekal a Ľubo Majerčík, jejichž jména jsou mezi deseti nejčastěji použitými klíčovými slovy, která na blog čtenáře přivedla. (Více veselých klíčových slov zde.) Zdaleka nejvíc se lidé na Politica Mundi koukali skrze prohlížeč Firefox, pak Chrome, a pak teprve Explorer.
Kam dál?
Můj první post byl o tom, jak Jiřímu Paroubkovi redaktoři HN v roce 2008 připomněli jeho výrok z roku 2005, kdy prohlásil, že "do osmi let" (tedy do roku 2013) by klidně v ČR zavedl školné na VŠ. Když tento bod chyběl ve strategických materiálech jeho strany, vymlouval se na to, že to původně myslel jen "obrazně"...
Tento můj první post ale taky ukazuje tématickou rozmazanost blogu. Ten je sice oficiálně o mezinárodních vztazích (okruh již tak dost široký), ale i tak se zde občas píše o volbách, metodologii, lidských právech (vnitrostátních), koncertech atd. To ostatně už v roce 2010 pěkně shrnul Míra Kalous. Je to tak, nicméně zbytečná specializace nemá cenu, na PM je dobrá rozmanitost, i když právě ta se jaksi omezeným počtem přispěvatelů postupně vytrácí. V tomto by se blog pro další pětiletku měl změnit. Uvidíme, jak to půjde.
A na závěr...
... ještě krátká douška. Mně osobně nejvíc bavily posty, které jsem psal o filmech a politice. Třeba o Batmanovi, Ghost Writerovi nebo Poutech. A pak ještě 3 kousky o ohýbání oblouků (2008, 2010 a 2012). A pak i o mé knize, kde jsem správně usoudil, že mnohem úspěšnější bude autor její obálky, který se mezitím dostal mezi světovou typografickou smetánku, než samotná knížka.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat