Přesně tato slova v mých očích charakterizuje článek Davida Brookse z NY Times s názvem The Philosophy of Data, v němž se známý komentátor zamýšlí nad "dobou datovou", kdy máme záplavu čísel i o věcech, o nichž jsme nikdy nic vědět nechtěli. Brooks přiznává, že doposud patřil spíš k datovým skeptikům, kteří myslí, že kvantifikovat vše nelze, a kteří vítají prostor pro intuici, nicméně to se podle něj může v příštích letech změnit. Napomohly tomu prý i výzkumy vlivu množství peněz utracených za volební kampaně ve vztahu k jejich výsledkům, tedy téma relevantní i pro naše končiny.
"(..), nearly every person who runs for political office has an intuitive sense that they can powerfully influence their odds of winning the election if they can just raise and spend more money. But this, too, is largely wrong.
The data show that in state and national elections that are well-financed, television ad buys barely matter. After the 2004 election, political scientists tried to measure the effectiveness of campaign commercials. They found that if one candidate ran 1,000 more commercials than his opponent in a county — a huge disproportion — that translated into a paltry 0.19 percent advantage in the vote.
After the 2006 election, Sean Trende constructed a graph comparing the incumbent campaign spending advantages with their eventual margins of victory. There was barely any relationship between more spending and a bigger victory."
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat