Zhruba před týdnem vyšel v HN
komentář ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, v němž brání premiéra a české nepřipojení se k fiskálnímu kompaktu. K pár Kubovým tvrzením mám výhrady.
Kuba o Nečasovi píše: "Společně s iniciativou na dotažení volného trhu, kterou dnes ČR prezentuje společně s Británií a dalšími státy, vrací diskusi o evropské budoucnosti tam, kam opravdu patří, tedy k postupnému odstraňování bariér mezi jednotlivými státy a tím k jejímu plynulému a přirozenému sjednocování "zespoda"." Hmm, za prvé, diskuse o evropské budoucnosti se naspod moc vracet nemůže, protože tam nikdy nebyla. Za druhé, nejstálejším a nejdůslednějším propagátorem odstranění bariér volnému pohybu je Evropská komise, tedy ti vysmívaní bruselští byrokraté. Za třetí, i když se snažím aktuální dění v EU přiměřeně sledovat, žádný dramatický návrat debaty do patřičných míst jsem nezaznamenal (a i kdybych se přehlédl, tak si troufám tvrdit, že se nová debata nepovede díky Nečasově intervenci).
Jen přívěšek k předchozímu citátu: "Evropská integrace se v posledních letech posunula mnohem více do roviny politické, vyvolané tlakem "shora", a tudíž do roviny nepřirozené a umělé". Naopak, až právě v posledních letech začala do evropské integrace veřejnost více mluvit (viz různá referenda) a trochu se o ni zajímat. Z úst politika ODS, která na některé formy tlaku zezdola - například z náměstí a demonstrací - reaguje většinou invektivami, je to překvapivé sdělení. A o nějaké přirozenosti tvorby politických rozhodnutí si už netroufám diskutovat vůbec.
"Konformnost evropské politiky totiž dospěla tak daleko, že dnes se prostě společensky nehodí hlásat něco, co nevzniklo v Bruselu, nebo, nedejbože, s něčím, co v Bruselu vzniklo, polemizovat." Tipuji, že kdybych spočítal komentáře k EU v našem tisku, tak nadpoloviční většina bude k EU kritická. Z druhého konce názorového spektra situaci vidí M. Vašáryová, která údajně český tisk pro jeho antievropanství ani nemůže číst (to jsem velmi volně interpretoval její páteční rozhovor pro HN). S ani jedním názorem nesouhlasím, kritika je zdravá, míra únosnosti mi přijde v ČR přijatelná.
"Kolikrát jsme jen za poslední rok četli na titulních stránkách, že se Evropa konečně dohodla na záchraně Řecka. A přes všechny tyto mediální vzkazy ekonomika politiku ne a ne poslechnout." - jako by to bylo něco neobvyklého...
"Pokud má Evropa v budoucnu obstát, nemůže dělat rozhodnutí, která jsou předložena premiérům zemí pár hodin před jednáním." Troufnu si tvrdit, že pokud je země dostatečně aktivní a iniciativní, tak má šanci formovat a býti informována o tom, jaké varianty jsou na stole. Pan Kuba byl v Otázkách Václava Moravce označen za jednoho ze tří ministrů, kteří posílají na zasedání Rady nejčastěji své náměstky, pak se ovšem není co divit, že budeme občas zaskočeni.
"Pokud tedy dnes premiér říká, že je především třeba dořešit volný trh a více se soustředit na ekonomická témata než na politickou integraci, má pravdu." Politickou a ekonomickou stránku věci od sebe nelze izolovat. Například odvážnější řešení můžete přijmout, pokud nebudete nuceni hlasovat jednomyslně. Jinak řečeno, rules (tedy výstup politiky) matter...
"Pokud (Nečas) říká, že naše země a každý evropský stát si musí zajistit fiskální disciplínu především samy svou odpovědnou rozpočtovou politikou, má pravdu." Škoda, že pan anesteziolog v roli ministra průmyslu a obchodu již neříká, proč by měla být externí pojistka tolik na škodu. Klidně jeho argumentaci přijmu, ale to by nějaká musela být.