Řekne Lech Nie?

Dnes jsem se nějak rozjel (vizte dva příspěvky níže)... A to mám v plánu ještě v pokročilém večeru napsat něco k české cestě schvalování Lisabonské smlouvy! V dnešním komentáři HN (Když Lech řekne Nie) píše Lenka Zlámalová, že "pokud Kaczyński neustoupí, Lisabonská smlouva je mrtvá". Na jiném místě dnešních HN se však v rozhovoru s ředitelem demosEUROPA - Centra pro evropské strategie Pawlem Świebodou dočteme, že "je to jen politické gesto. Podle polské ústavy musí dohodu podepsat, v parlamentu byla přijata jasnou většinou a ústava jasně říká, že prezident musí podepsat. V této otázce nemá žádné právo veta". Zajímalo by mě, kdo má polskou ústavu a ústavní judikaturu nastudovanou lépe.
Zlámalová dále uvádí, že "aktivistická ratifikace by nic nepřinesla. Jen bychom se připravili o výhodnou vyjednávací pozici". Co to znamená aktivistická ratifikace?? Smlouvu jsme podepsali, je zcela normální, že bychom měli ratifikovat, výrazu "aktivistická ratifikace" skutečně nerozumím. Aktivistické mohly snad být země, které ratifikovaly první nebo Velká Británie po irském referendu, ale my? Navíc když Lisabon dříme v Brně? A že bychom se připravili o lepší vyjednávací pozici? Vyjednávat jsme měli během přípravy smlouvy, nikoliv nyní ex post (tady si nechci vystřílet prach, který mám připraven na večer). Navíc pochybuji, že vyjednáme pro nás něco extra lepšího, než existuje nyní. Co by to vlastně mělo také být? Má snad ČR stanovenu sadu svých preferencí?
"Evropa je slabá, protože marní čas ve svých vlastních problémech, jako je Lisabon." Zde se autorka ztrácí v kruhu - když se EU snaží překonat svou slabost novou smlouvou, tak marní čas. Jak tedy učinit Evropu silnější, když je jasné, že rozdílné národní zájmy tu byly a budou a zůstává zejména otázkou, jak je dát dohromady, případně utlumit jejich negativní vlivy? Chceme-li skutečně, aby EU byla silnější, pak asi jen novou smlouvou.
"Každý si hraje vlastní hru s Moskvou a bezprostředně ohrožuje ostatní. Nemá recept, jak se bránit proti terorismu ani zločinným režimům. Lisabon žádnou z těchto civilizačních hrozeb neřeší. Ani konec práva veta, ani sociální charta, které jsou pilíři smlouvy, nezaručí, že se Evropa dohodne snáz." V nastíněných otázkách ale přece právo veta nekončí! Dále - copak smlouva má stanovovat recepty? Nikoliv, smlouva má nastavit strukturu, která by byla schopna tyto recepty přijímat a aplikovat. Mimochodem, obecně samozřejmě platí, že pokud se zruší právo veta, dohoda je mnohem snazší. A výstřel se "sociální chartou" je jak opsaný z řinčivé kuchařky ODS. Zaprvé, žádná sociální charta neexistuje; zadruhé, i kdyby existovala, tak by nebyla v současné době pilířem; a zatřetí - zkuste si porovnat Chartu základních práv EU s českou Listinou základních práv a svobod. My křičíme, jak je EU sociální, a přitom náš Ústavní soud nenechá v Evropě obvyklých pár dní nemoci bez náhrady. My, co máme ústavně zakotvenou bezplatnou zdravotní péči, budeme Evropě vyčítat její sociálnost...