čtvrtek 24. července 2008

Karadžič na cestě do Haagu

Význam mezinárodního trestního soudnictví byl v posledních dvou týdnech ilustrován hned třemi událostmi najednou. Prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) obvinil 14. července prezidenta Sudánu Omara al-Bašíra (1. hlavu státu vůbec) ze spáchání genocidy a dalších zločinů, což byl vítaný dárek k oslavě deseti let od vzniku ICC na papíře 17.7.1998. O čtyři dny později byl zadržený třináct let prchající Radovan Karadžič, jenž momentálně čeká na vydání do Nizozemí. (Zastíněny tak byly čerstvé problémy ICC, které by si za jiných okolností vyžádaly podrobnější zkoumání, viz zde a zde.)

Zadržení Karadžiče bylo pro mnohé překvapující, protože v posledních letech se výzvy představitelů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) soustřeďovaly především na zatčení Ratka Mladiče podporujíc tak legendy o údajné nabídce imunity Karadžičovi za jeho podporu Daytonu Richardem Holbrookem. Ironií osudu je také, že k vydání Karadžiče dojde zřejmě v době, kdy je ve vládě Srbská socialistická strana založená Slobodanem Miloševičem.

Karadžičovo zadržení představuje pro ICTY na jednu stranu velkou podporu legitimity a splnění jeho historického poslání, na druhou stranu je to prokletí pro instituci, která nestíhá. Jeho původní mandát včetně financování byl stanoven na rok 2009, respektive 2010 včetně odvolacích řízení. Podle posledních zpráv sám tribunál odhadoval, že toto vymezení minimálně o rok překročí (podobně jako tribunál pro Rwandu), tyto odhady nicméně ještě nepočítaly se zadržením Karadžiče. Jakkoli se jeho proces neprotáhne na pět let, podobně jako Miloševičův (minimálně pro to, že ICTY od té doby zapracoval na svém zefektivňování + jeho znalost jugoslávských událostí pokročila, čili není třeba prokazovat vše od začátku), zároveň nelze odhadovat proces kratší než rok a půl na první instanci. Nemluvě o tom, že se předpokládá, že budou v nejbliží době lapeni poslední dva prchající - Mladič a Hadžič.

Řešením by sice bylo převést proces na vnitrostátní úroveň, k čemuž už dnes hojně dochází (aktuálně bylo postoupeno 13 obviněných k bosenskému, chovratskému a srbskému soudu), tento krok ale nepřichází v úvahu v případě jednoho z hlavních podezřelých. Vyjadřovali se tak jak představitelé ICTY, tak by to bylo problematické z pohledu jeho procesních pravidel. Oběma dočasným tribunálům proto nezbude, než přesvědčit Radu bezpečnosti o prodloužení svých mandátů a zároveň vystupňovat úsilí v dohledání posledních prchajících podezřelých (zde si naštěstí minimálně kvantitativně stojí ICTY lépe oproti rwandskému tribunálu, kterému momentálně chybí 13 obviněných). V tomto se naštěstí může spolehnout na Evropskou unii, jejíž podmiňování přístupových rozhovorů spoluprací s tribunálem určitě přispělo k polapení Karadžiče a dalších před ním.

S Karadžičem za mřížemi bude určitě odůvodnění dalšího financování ICTY daleko přesvědčivější než bez něho. Čímž se uzavírá dilema tribunálu předestřené dříve, zda představuje Karadžič vítanou podporu nebo nečekanou přítěž. Představuje sice kouli u nohy tribunálu, zároveň je ale součástí řešení problému, který sám vytvořil.

8 komentářů:

Hubert Smekal řekl(a)...

Ale, ale, to je milé překvapení :) Jen pár poznámeček k pěknému iniciačnímu příspěvku - zachytil jsem poznámku jednoho ze soudců, že vlastní proces nezačne dřív než za pár let. Těžko říct.
Co se týče ICC a Sudánu, zajímavý kritický pohled na rozhodnutí Moreno-Ocampa k nalezení zde: http://online.wsj.com/article/SB121677143125475501.html. Stojí za dvě minuty vašeho času.

Hubert Smekal řekl(a)...

Tak odkaz se nezobrazuje úplně správně - tak jinak: článek se jmenuje The ICC's Blow to Peace Hopes in Darfur a napsali jej 23/7/2008 DAVID B. RIVKIN JR. and LEE A. CASEY.

Lubomir Majercik řekl(a)...

Jojo, tuto pozici zastava Rivkin a Casey dlouhodobe. Na to odpovedel uz pred tydnem R.Goldstone v IHT, dnes ho pretiskli v HN: http://hn.ihned.cz/c1-26067010-nejen-karadzic-ale-i-darfur.
Volba mezi mirem a spravedlnosti je velke, debatovane a nevyresene dilema, doufam, ze se k nemu dostanu v dizertaci...

Hubert Smekal řekl(a)...

Kritika vydání zatykače na al-Bašíra pokračuje, A. Cassese se možná trochu překvapivě pustil do L. Morena-Ocampa. Článek vyšel na stránkách Project Syndicate, opět nezbývá než doporučit :)
Jeden z bodů kritiky představuje otázka, proč byl súdánský prezident obžalován z genocidy, která se dokazuje dost obtížně (oběti musí tvořit etnickou, náboženskou, rasovou nebo národnostní skupinu - což v Dárfúru není úplně jednoznačné; nebo je, Voloďo? - a pachatel musí chovat "genocidní záměr") a nikoliv "pouze" z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Stejné pochyby v Benátkách ostatně vyjadřoval i Bill Schabas.
Aby ses v dizertaci do té volby mezi mírem a spravedlností moc nezapletl :)

Lubomir Majercik řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Lubomir Majercik řekl(a)...

diky za upozorneni na clanek, mrknu na nej. otazka ohledne toho, jestli v darfuru genocida nebo ne, se vede uz minimalne od roku 2004, kdy pritomnost genocidy vyhlasil americky kongres :-). sam cassese stal v cele "fact finding" komise poverene osn ke zkoumani situace v poli o rok pozdeji a ta tam genocidu neshledala (cili je konzistentni). znalci sudanu tvrdi, ze se nejedna primarne o nabozensky, ani etnicky konflikt, coz by nahravalo tomu, ze o genocidu nejde. nicmene prokurator to ma skoro az v popisu prace snazit se "nasit" maximum, pro co najde byt i male podezreni. at si s tim pak poradi soudci, ne? cili z tohoto pohledu mi prijde ocampuv krok jako logicky a racionalni. kdyby z genocidy neobvinil, tak podle me krici daleko vic lidi nez ted stesky uzke skupiny odborniku (a minimalne schabas se svym 600 strankovym opusem o genocide k tomu ma urcite co rict :-))

vovka řekl(a)...

Hubert: mas recht, obyvatele Darfuru nejsou zdaleka jednotni nejen co se tyce etnickeho puvodu (tri nejvetsi kmeny se zovou Fur, Zaghawa a tusim Massalit), ale take co se tyce spolecneho postupu. Krome toho "genocida" v Darfuru neprobiha zdaleka tak jednoznacne a konzistentne jako napr. ve Rwande, kde behem sesti mesicu uhynulo mezi pulmilionem a milionem lidi - zde jde spis o vlny nasili, jinak receno janjaweedove vypali par vesnic, pak je nejakou dobu klid, pak zase napadnou nejaky uprchlicky tabor, zase je klid, atd. Coz ztezuje moznost prokazat, ze se nejedna o izolovane incidenty. Problemem taky je, ze nektere najezdy na uprchlicke tabory maji patrne na svedomi ruzne povstalecke jednotky z oblasti - neni mi presne znam duvod jejich pocinani, ale faktem zustava, ze tim se znacne rozmazava identifikace pachatele. Ten ostatne rovnez neni jednoduse identifikovatelny - vetsinou jde o Araby, vetsinou z kmene Baggara - ale vetsinou. Opet to neni Rwanda ani Srebrenica, kde byli utocnici i obeti jasne identifikovatelni. Cele mi to prijde jako docela odvazne, az temer bych rekl zbrkle rozhodnuti, a to predevsim s ohledem na soucasnou situaci v oblasti. V uprchlickych taborech zije tusim milion+ lidi, kteri jsou zcela zavisli na humanitarni pomoci - a kdyby Basir byl oznacen za valecneho zlocince ci dokonce pachatele genocidy, asi prestane mit duvod hrat si pred mezinarodnim spolecenstvim na mirotvorce (viz jeho nedavna navsteva Darfuru - napada me srovnani s fenomenalni reci Milouse Jakese: "My vime, ze tady jsou ty problemy, my nepotrebujeme, aby nam to nekdo rikal!" :))) a zacne nejspis znemoznenim cinnosti vsech humanitarek, co v oblasti pusobi. A najednou mate milion lidi, kteri umiraji hlady a zizni. Soucasna mise OSN zdaleka neni v situaci, kdy by mohla cokoli ubranit; znacna cast (v cervnu udajne dve tretiny) dosud neni rozmistena a i v cinnosti jiz pusobicich jednotek by se daly najit velke mezery. Jenze hlidejte s tim, co mate k dispozici, uzemi velikosti Francie a v podstate bez infrastruktury :) Cili v kostce spravne rozhodnuti z hlediska pravniho, ale velky hazard. Ale treba to zabere.

Anonymní řekl(a)...

Ze je Karadzic v lochu, je fajn. Ale ve svetle toho, ze pustili Haradinaje a Orice, tak je cely ten tribunal velmi pokulhavajici...jakmile se nemeri stejnym metrem, je to k nicemu...