Dámy, chcete platit vyšší pojistné? Ano, Ano, ANO!

Celé je to na Kokott. Právě německá generální advokátka vydala 30. září 2010 (ano, trvalo mně 4 měsíce,

než jsem se dokopal napsat tento příspěvek) stanovisko, které zapovídá diskriminaci na základě pohlaví při placení životního pojistného. Ženy běžně platily méně, protože se dožívají vyššího věku. Pokud Soudní dvůr názor Julianne Kokott potvrdí, tak v EU bude napříště rozlišování dle pohlaví při placení pojistného zapovězeno. Německá právnička si možná přála lepší případ pro prosazení rovnosti, než takový, který v důsledku přinese něžnému pohlaví neprospěch. Nedá se předpokládat, že by pojišťovny snížily platby mužům, spíše zvednou ženám, v nejlepším případě proběhne obojí tak, aby se setkaly na střední hodnotě. Ale těžko od pojišťoven čekat takovou velkodušnost, když stačí poukázat, že pojistné zvedají na povel soudu.

Kdyby se někdo chtěl pokochat evropskou právní mluvou, tak stanovisko AG k případu C-236/09 'Test Achats' k přečtení tu, jinak se technikáliemi zabývat nebudu, snad je zjevné, o co ve sporu jde (diskriminace na základě pohlaví, muži a ženy platí nestejně vysoké pojistné; směrnice ale odlišné zacházení dovoluje, AG to považuje za porušení zásady zákazu diskriminace). Ženy mají vyšší očekávané dožití, o příčinách nepanuje ve vědě shoda. Existuje celá řada vysvětlení od biologické podmíněnosti (ženské buňky žijí déle), přes odlišný životní styl (ženy žijí zdravěji) až po větší sklon mužů k riskování (více třeba tu). Touto otázkou se zabývají již po desetiletí jistě stovky odborníků, tak se nebudu ani pokoušet cokoliv rozseknout, ostatně nesnaží se ani generální advokátka ve svém stanovisku. Jen pro názornost ukazuji dva korelační grafy, které zachycují v podstatě to samé - že ženy žijí déle, ale čím déle obě pohlaví žijí, tím se rozdíl v dožití mezi pohlavími snižuje. Zkoušel jsem si poprvé statistický program R, tak vzhled grafů podle toho vypadá, R jinak umí i nádherné věci. Graf s popiskem 'očekávané dožití' (osa x očekávané průměrné dožití mužů, osa y žen) jsem opatřil 45stupňovou linií, která ukazuje, že všechny země (co čtvereček, to země) se nacházejí nad touto linií, tedy ve všech 27 zemích EU se očekává, že ženy dožijí déle. Nicméně regresní linie se k 45stupňové lince přibližuje, v zemích s vysokým dožitím je tedy rozdíl menší.

To jasně ukazuje druhý korelační graf 'Čím více let, tím menší rozdíl'. Od nějakých 12 let rozdílu pro země s průměrnou délkou dožití kolem 70 let až po 4 roky rozdílu u zemí s očekávaným dožitím cca 82 let. Korelace je tedy jasná - ženy žijí déle. Kauzalita nejistá - vypadá to, že životní styl, v němž se rozdíly mezi pohlavími stírají, hraje důležitou roli. Bystrou poznámku měl jeden profesor na Berkeley, se kterým jsem se o případu bavil - zajímavý by byl výzkum dožití u transsexuálů, kteří by měli být biologicky jedním pohlavím, ale psychicky a životním stylem asi pohlavím druhým.

Jen tak sportovně jsem se podíval, jestli rozdíl v dožití může být vysvětlen ekonomickou úrovní. Těžko, ekonomicky ne zcela top země jako Řecko a vůbec celá oblast Středozemí se dožívá pěkného věku, strádají hlavně postkomunistické země. Soukromě si tedy formuluji hypotézu 'bůček, Nova, lahváče + občas něco ostřejšího' (ne nutně v tomto pořadí), alias životní styl.

AG Kokott neměla lehkou pozici, vyslovila názor o nepřípustnosti diskriminace proti stanoviskům šesti vlád, Rady a dokonce i Komise. Ale jedná se o ženu studovanou, která má doktorát z Heidelbergu a SJD z Harvardu. Kdo jiný by se tedy měl pouštět do odvážných výprav? AG začíná svůj rozbor obvyklým ptydepe ohledně lidských práv, rovnosti a diskriminace. Následují krásné body 33 a 35 ve kterých Kokott dává najevo, že ví lépe než státy, které sporné normy přijaly, co dotyčná ustanovení říkají.

Z mého pohledu nejsilnější argument, který AG předkládá, říká, že stejně jako bychom nerozlišovali na základě rasy (černoch by neplatil vyšší pojistné), tak nebudeme přece rozlišovat ani na základě pohlaví. Jinak J. Kokott odmítá použití statistiky jako hlavního prostředku pro ospravedlnění přímé diskriminace (co ESLP a DH?) a vyzdvihuje prominentní postavení zákazu diskriminace na základě pohlaví v evropském právu.

AG dále kritizuje pojišťovny, že aplikují kritérium pohlaví a nepoužívají rozmanitější kritéria (jako hospodářské a sociální podmínky a zvyky jednotlivce - "např. druh a rozsah vykonávané pracovní činnosti, rodinné a sociální prostředí, stravovací zvyklosti, konzumace pochutin nebo drog, činnosti ve volném čase, sportovní činnosti pro určení výše pojistného" (bod 62)). Jakkoliv rozumně se tento návrh může na první pohled jevit, domysleme jeho důsledky. Zatímco pohlaví jde zjistit docela jednoduše a vykazuje značnou stabilitu, životní podmínky a zvyky se mění. Asi si nepřeji, aby o mně pojišťovna schraňovala veškeré údaje rozebírající, kolikrát týdně sportuji, jak často se ožeru a jaké jím klobásy. Když začnu rozumně sportovat, poběžím to nahlásit, protože si zvyšuji délku dožití (a snižuji pravděpodobnost úmrtí v daném roce). Když začnu pít, tak to říct nepůjdu, byť mi to zvyšuje pravděpodobnost úmrtí a měl bych platit vyšší pojistné. A jak jinak by se pojišťovna měla tyto věci dozvědět. Dále, kdybychom měli zohledňovat další faktory, asi dojdeme k závěru, že bohatí lidé si kupují kvalitní potraviny, starají se o sebe, více sportují a žijí rozmanitějším životem, takže se asi dožívají vyššího věku. Měli by bohatí platit nižší pojistné než chudí (ti méně sportují, jí nezdravěji, atd.)?

Bod 63 stojí za ocitování celý: "S ohledem na společenský vývoj a s tím související ztrátu významu tradičních modelových rolí nelze účinky faktorů týkající se chování na zdraví a délku života jednotlivce dávat jednoznačně do souvislosti s jejich pohlavím. Abychom se zmínili opět o některých z výše uvedených příkladech: jak ženy, tak muži vykonávají v současné době náročná a někdy velice stresující povolání. Příslušníci obou pohlaví spotřebují nikoli bezvýznamné množství pochutin a rovněž druh a rozsah sportovní činnosti jednotlivců nelze bez dalšího spojovat s jedním nebo druhým pohlavím." Podle přehledů délky dožití ale stále do souvislosti s pohlavím dávat lze! Korelace je zjevná, kauzalitu nedokážeme. AG Kokott argumentací v tomto bodě vlastně brojí sama proti sobě - říká, že se obě pohlaví chovají cca stejně, tedy mají stejný životní styl, ale délka dožití se různí, pak by tedy délku dožití měly ovlivňovat biologické faktory! A rozdílné zacházení by se mělo připustit.

Jednu poznámku si AG Kokott mohla odpustit - poukazuje na judikaturu amerického Nejvyššího soudu a uvádí, že Soudní dvůr by se ocitnul "v dobré společnosti", kdyby diskriminaci zakázal. Myslí ten Nejvyšší soud, který nemá problém třeba s trestem smrti? Ten Nejvyšší soud, který Evropě blízcí autoři jako Dworkin či Sunstein označují za pravicovou falangu či radikály v róbách? Nebo má na mysli jen liberální soud za Warrena či Burgera a nikoliv ten současný? Jakkoliv považuji SCOTUS za dobrou společnost, tak myslím, že podobné poznámky jsou zbytečné.

Pro zájemce o temporální účinky rozhodně doporučuji přečíst body 73 až 82.

Jak rozhodne Soudní dvůr? Lucemburk většinou stanovisko generálních advokátů následuje, tipnul bych, že tomu tak bude i nyní. U tipů na SD je dobré, že se úplně neztrapníte, vzhledem k tomu, že se nepublikují disenty, ani poměr hlasů, tak není jasné, jestli se rozhodlo nejtěsnější většinou poté, co poražení soudcové za sebou práskli dveřmi a řekli, že s kolegy už nikdy nepůjdou na oběd, nebo jasným poměrem, kdy se všichni ctihodní shodli. Proč si myslím, že SD stanovisko AG podpoří - následky konkrétního případu sice jdou proti ženám (budou platit vyšší pojistné), ale celkově boří další laťku diskriminace. Silní korporátní hráči také nebudou proti - pojišťovnám jde vyšší pojistné k duhu. Státy by díky temporálním účinkům také neměly krvácet. Snad jen britský tisk vypadal, že mu takové rozhodnutí přijde nevhodné.

Jak jsem již psal, za nejsilnější argument považuji srovnání s rasou (černoši nebudou platit víc, i kdyby se dožívali méně). Ale pak se dle mě mohla AG spokojit s prohlášením, že v současnosti si hrajeme v Unii na rovnost pohlaví, tak to prostě tak je. Tečka. A ne to zkoušet přes kauzalitu, kterou trochu domotala.

Co pozoruhodného mi ještě případ ukazuje? Proč se taková věc řeší na úrovni EU? Státy mají výrazně rozdílné délky dožití na základě pohlaví, proč sešněrovávat stejnou kazajkou státy, kde je rozdíl 4 roky a kde je rozdíl 12 let? Jak k tomu přijdou chuděry v Lotyšsku, které mají v daném roce mnohem nižší pravděpodobnost úmrtí, ale musí platit stejnou částku jako Lotyši? Promyslela toto generální advokátka?

A ještě jedna věc, která při celé složitosti případu mohla zůstat nepovšimnuta. Všímáme si, jak veřejná moc zasahuje do svobodné vůle soukromých subjektů? Proč by si podnikatel neměl sám vyhodnotit riziko, které daný zákazník představuje? Proč je seshora diktováno, že vše bude rovné? Mám trochu obavy, aby se to nevymklo z kloubů až příliš.

Ti stateční, kteří dočetli až sem, jistě připojí komentář :)

Pokud to náhodou z textu nevyplynulo - s výsledným názorem advokátky souhlasím, s odůvodněním zcela ztotožněn nejsem.

Údaje ke grafům:

1) Adjusted R-squared: 0.8321; x: 0.53171

2) Adjusted R-squared: 0.6554; x: -0.55224