Obama vs. McCain

Jak vypadá současný souboj prezidentských kandidátů Demokratické a Republikánské strany v USA? Podle jedné interpretace spočíval Obamův dosavadní úspěch nad Hillary Clintonovou v jeho svěžím projevu, charisma a především v chybě Clintonové při jejím posunu doleva. Clintonová, velká favoritka demokratických primárek, prý při pohledu na rostoucí preference Obamy posunula svoji kampaň příliš doleva, aby mohla bojovat s Obamou o levicovější demokraty (např. z protiválečných hnutí jako MoveOn.org). Při tomto posunu se však názory obou kandidátů shodovaly do té míry, že již nerozhodovaly konkrétní politické koncepty, ale spíše charisma a svěží vystupování.

V tomto směru pak čerstvý Obama Clintonovou jasně porazil a po její porážce svoji vlastní kampaň posunul zpět do středu, aby mohl bojovat o větší skupiny voličů. Podobně prý bude vypadat i strategie Obamy proti McCainovi. Snažit se vyhnout přímým střetům vyžadující odborný přehled a politické zkušenosti, a lákání voličů spíše na svůj svěží vzhled a schopnost přesvědčit.

V současnosti probíhá posun Obamy do středu v národním měřítku a konzervativci tak mají příležitost poukazovat na některé změny či posuny v jeho vyjádřeních. Charles Krauthammer se ve svých sloupcích pro The Washington Post (zde a zde) podivuje nad schopností Obamy měnit své postoje k šíři témat, jako je veřejné financování volebních kampaní, organizaci NAFTA, imunitu telekomunikačních společností po 11. září či bezpodmínečné rozhovory s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínedžádem. A na co tedy zbývá změnit názor ještě? Přece na Irák.

Barack Obama dříve prezentoval poměrně jasný plán nazvaný „Bringing Our Troops Home“, který stále visí na jeho webu:

Obama will immediately begin to remove our troops from Iraq. He will remove one to two combat brigades each month, and have all of our combat brigades out of Iraq within 16 months.

Nedávno Obamovi poradci připustili změnu v rámci tohoto plánu a před několika dny změnu ohlásil i Obama, například v rozhovoru pro web Millitary Times, kde prohlásil, že konkrétní strategii přizpůsobí realitě "bojiště". William Kristol se pak v reakci na toto prohlášení v rámci blogu časopisu The Weekly Standard mohl podivovat nad kostrbatým představením této změny a web Politico celou anabázi „názoru“ pečlivě popsal. Krauthammmer pak napsal, že když už mají demokraté výhodu v rámci ekonomických témat, zahraničněpolitické přibližování Obamy ke středu bylo jen otázkou času.

Editorial na webu The Washington Post však změnu Obamova dřívějšího nerealistického plánu stažení amerických vojsk z Iráku přivítal a označil jej za nutnost:

…he won't pursue his 16-month timetable without regard to the consequences in Iraq or the counsel of U.S. commanders. As we see it, that's a modest but real step toward a responsible position on a conflict that, like it or not, involves vital U.S. interests.

Podobně se k záležitosti staví například i The Economist, který ovšem varoval před příliš oportunním "flip-floppingem"... Nejnověji se však Obama nechal slyšet, že u svého 16ti měsíčního plánu stejně zůstane, a to i přes to, že do Iráku odjíždí až příští týden...

Demokraté to s Irákem vlastně také nemají lehké. Jejich předčasné vyhlášení porážky jim příliš nepomohlo a skrze Obamovo vyvažování levicových a středových voličů se může zdát, že vlastně žádnou představu o zahraniční politice nemá. Ostatně, to v USA není vůbec výjimkou, když dřívější guvernéři jako Reagan, Clinton či Bush ml. do úřadu nastupovali téměř bez mezinárodněpolitických znalostí...

Ovšem volby nejsou jen o názorech kandidátů, ale do značné míry o správně nastavené kampani. I zde nejspíš Obama tahá za delší konec provazu. Slovy Williama Kristola z jeho sloupku pro NYT:

McCain has been a major figure in American public life for quite a while. And yet his campaign has made him seem somehow smaller. Obama is a first-term senator with no legislative achievements to speak of. His campaign has helped him seem bigger, more presidential.