úterý 9. září 2008

Pár poznámek

Po delší době jsem se opět dostal k tomu, napsat zde nějaký postřeh. Tématu Gruzie jsem se vyhýbal tak trochu schválně, chtěl jsem, aby to nějakou dobu vychladlo. Napsal jsem k tomu komentář do Revue Politika, až to vyjde, dám sem link. Dát ten text na blog dříve, než vyjde, by nebylo korektní. Ale můj postoj je ve stručnosti velmi prostý - jsem zastáncem teritoriální integrity Gruzie, ovšem ve světle Kosova nemáme (západní společenství, kam už jakýmsi řízením osudu patříme i my...) morální právo na Rusko jakkoliv apelovat. Kosovský precedens prostě funguje, ačkoliv by si kníže pán z Orlíku a další přáli opak... Svět by se měl dohodnout na jednom metru - buď budeme ctít teritoriální integritu nebo právo na sebeurčení. Ani jeden z principů není morálně nadřazen tomu druhému, jde o to shodnout se na jiném. Právo na sebeurčení zní trochu vznešeněji, ale má svá velká úskalí. Jednak se jej může dožadovat často bizarní entita a jednak se jej může dožadovat některý národ vícekrát (třeba právě Albánci, nebo Arméni aj.). Problém také je, že boření nějakých teritoriálních celků v sobě nese mnohem větší riziko konfliktu než jejich udržování proti vůli někoho. Dominový efekt by v tomto případě byl značný a trvání na principu sebeurčení je prostě velmi riskantní, pokud chceme měřit stejným metrem. Jenže my nechceme, jak se nyní ukázalo. A ze strany českých elit je takový postoj mimořádně trapný a ubohý...
Jinak mě velmi zaujala také má návštěva Bavorska. Jezdím spíše na východ a nyní jsem vyjel na západ. Schengen Neschengen, při přejetí česko německých hranic jsem sice už nepotřeboval stát frontu k celníkovu okénku, ale i tak jsem rychle zjistil, že již nejsem v ČR - nedrcalo mi najednou auto, protože jsem prostě jel po kvalitní cestě, mohl jsem řídit uvolněněji, protože mě neohrožovali čtyřicetiletí veksláci nebo dvacetilití rozmazlení fakani v silných vozech. V obchodě jsem dostal za euro 100 gramů výborné bavorské šunky a ne glutamanama nasáklou "kuřecí" šunku a za vstupné cca 150 jsem viděl nádherné skvosty a ne vybrakovaný Karlštejn, který chce za tu lepší prohlídkovou trasu korun 300 a navíc se nestydí stále požadovat jinou cenu od našince a jinou od cizince. Jelikož byl pak po návratu ze SRN Karlštejn mou poslední zastávkou, tak jsem cestu skončil v depresi. Nikdy jsem netrpěl germanofobií, ale nemohu se označit ani za germanofila - každopádně jsem ale pochopil, proč byli Němci vždy v dějinách o krok napřed před námi... Dělají prostě věci pořádně a poctivě! V roce 1945 byli na dně a dnes jsou zase na špici. A my... Tak nějak se ploužíme nahoru. KAŽDOPÁDNĚ ASPOŇ ŽE JE TO NAHORU :-)

5 komentářů:

Lukáš Hoder řekl(a)...

Na text v Revue Politika se těším, jelikož nesouhlasím s názorem, že by se měl vybrat jeden ze dvou zmíněných principů a ten pak stabilně aplikovat.

Tom Šmíd řekl(a)...

No on ten text nebude úplně o tom. Spíše to bude kritika dvojích stndardů obecně na pozadí konfliktů v Kosovu a Gruzii. Co by se tedy mělo podle Vás aplikovat? Vůle, kterou budou projevovat Spojené státy? Tzn. vždy si určit nějakou "výjimku"? Na čem stojí Váš obtízný názor. To si myslím právě, že je velmi špatná cesta, a to i pro USA samotné. Já bych setrval na principu teritoriální integrity, je to menší zlo.

Tom Šmíd řekl(a)...

ODLIŠNÝ názor:-) byt to překlep

MarianBelko řekl(a)...

To je ale podľa mňa odveká otázka, či pre národné štáty resp. iných aktérov MV platia rovnaké morálne štandardy a princípy ako pre fyzické osoby. Asi je žiaduce (etické, morálne, správne atď.) aby sa každý človek choval konzistentne, tzn. aby nerobil to, čo sa mu zrovna viac hodí. Ale v prostredí MV je obdobná snaha iba legendou vytvárajúcou zastrešenie pre určité chovanie. Bude niektorý štát jednať nejako iba preto, že v minulosti riešil obdobnú situáciu podľa určitého prncípu? Podľa mňa nie - predovšetkým bude presadzovať také rozhodnutie, ktoré je v súlade s jeho záujmami (odhliadnúc od efemérnosti samotnej kategórie "národný záujem"). A teraz ide o to, či nevyhnutne vyžadujeme aby bol núteny vytvárať nejaké zdôvodnenie pre obdobné chovanie, alebo tento fakt proste akceptujeme. Viem, že sa pohybujem po veľmi tenkom ľade, ale nepripadá mi nevyhnutné tzv. "dvojkolajnosť" považovať v prípade abstraktných celkov, akými štáty sú, za morálne alebo eticky relativistické, a teda špatné...

je nevyhnutné

Martin Hrabálek řekl(a)...

Problemem dle me je, ze podle me zijeme v soucasne chvili v obdobi nejvetsi mezinarodnepravni nejistoty za velmi dlouhou dobu. Kosovo vidim prave jako zlomove s ohledem na tuto jistotu, jelikoz v nem nestastne prevazil jeden z techto principu, nadto v pokroucenem a vyrazne extenzivnim vykladu, nad druhym, coz nutne vede k tomu, ze jsou hledany hranice jednak toho, kdo jeste pravo na sebeurceni ma a kdo ne, jednak testovani, kde mohu nyni hranice teritorialni integrity lezet. Prave toto tapani poskytuje prostor pro dalsi prekrucovani, zastitovani se pochybnymi argumenty a z hlediska mezinardnoch vztahu jako takovych pro nestastne kroky.