Pár poznámek

Po delší době jsem se opět dostal k tomu, napsat zde nějaký postřeh. Tématu Gruzie jsem se vyhýbal tak trochu schválně, chtěl jsem, aby to nějakou dobu vychladlo. Napsal jsem k tomu komentář do Revue Politika, až to vyjde, dám sem link. Dát ten text na blog dříve, než vyjde, by nebylo korektní. Ale můj postoj je ve stručnosti velmi prostý - jsem zastáncem teritoriální integrity Gruzie, ovšem ve světle Kosova nemáme (západní společenství, kam už jakýmsi řízením osudu patříme i my...) morální právo na Rusko jakkoliv apelovat. Kosovský precedens prostě funguje, ačkoliv by si kníže pán z Orlíku a další přáli opak... Svět by se měl dohodnout na jednom metru - buď budeme ctít teritoriální integritu nebo právo na sebeurčení. Ani jeden z principů není morálně nadřazen tomu druhému, jde o to shodnout se na jiném. Právo na sebeurčení zní trochu vznešeněji, ale má svá velká úskalí. Jednak se jej může dožadovat často bizarní entita a jednak se jej může dožadovat některý národ vícekrát (třeba právě Albánci, nebo Arméni aj.). Problém také je, že boření nějakých teritoriálních celků v sobě nese mnohem větší riziko konfliktu než jejich udržování proti vůli někoho. Dominový efekt by v tomto případě byl značný a trvání na principu sebeurčení je prostě velmi riskantní, pokud chceme měřit stejným metrem. Jenže my nechceme, jak se nyní ukázalo. A ze strany českých elit je takový postoj mimořádně trapný a ubohý...
Jinak mě velmi zaujala také má návštěva Bavorska. Jezdím spíše na východ a nyní jsem vyjel na západ. Schengen Neschengen, při přejetí česko německých hranic jsem sice už nepotřeboval stát frontu k celníkovu okénku, ale i tak jsem rychle zjistil, že již nejsem v ČR - nedrcalo mi najednou auto, protože jsem prostě jel po kvalitní cestě, mohl jsem řídit uvolněněji, protože mě neohrožovali čtyřicetiletí veksláci nebo dvacetilití rozmazlení fakani v silných vozech. V obchodě jsem dostal za euro 100 gramů výborné bavorské šunky a ne glutamanama nasáklou "kuřecí" šunku a za vstupné cca 150 jsem viděl nádherné skvosty a ne vybrakovaný Karlštejn, který chce za tu lepší prohlídkovou trasu korun 300 a navíc se nestydí stále požadovat jinou cenu od našince a jinou od cizince. Jelikož byl pak po návratu ze SRN Karlštejn mou poslední zastávkou, tak jsem cestu skončil v depresi. Nikdy jsem netrpěl germanofobií, ale nemohu se označit ani za germanofila - každopádně jsem ale pochopil, proč byli Němci vždy v dějinách o krok napřed před námi... Dělají prostě věci pořádně a poctivě! V roce 1945 byli na dně a dnes jsou zase na špici. A my... Tak nějak se ploužíme nahoru. KAŽDOPÁDNĚ ASPOŇ ŽE JE TO NAHORU :-)