Po téměř měsíční prodlevě se dostávám k jednomu rozkošnému výzkumu CVVM, který zase poodhalil kousek našeho ignorantství. Lisabonská smlouva, pojem přetřásaný nejméně půlroku na předních stránkách novin, je velmi dobře známa pouze 5 % respondentů a 19 % je známa. To znamená, že zhruba čtvrtina naší populace starší 15 let zhruba tuší, co se děje za hranicemi obce. Výhledy na nějakou evropskou demokracii či Habermasovská panevropská referenda tedy ještě ani nedorazily do říše snů. Jinak pro úplnost, 43 % jenom matně tuší, co LS znamená, 33 % neví vůbec. Pozoruhodné je, že počet nic netušících vzrostl od září 2008 o 6 %, úsměvné.
Jinak muži jsou se smlouvou obeznámeni lépe, tady se však nabízí alternativní vysvětlení - mužům dělá větší problém přiznat svou nevědomost, CVVM by tedy mohlo na závěr zařadit nějaký test znalostí, aby se ověřila pravdivost výpovědí. Dle očekávání, vzdělanější část populace o LS ví víc.
Ještě lépe vypovídající čísla o zájmu veřejnosti přinášejí názory na dostatečnost informování o Lisabonu, plných 76 % se cítí být informováno málo! Nedostatek informací přitom pociťují spíše lidé s nižším formálním vzděláním a ženy. Kromě poplatků u lékaře a radaru přitom nevím o tématu, které by bylo debatováno častěji. Není bez zajímavosti (copyright na slovní spojení: Marek Čejka), že čísla se u žádné kategorie v průběhu roku nijak závažně neměnila. Tento trend ostatně potvrzuje další měřená kategorie, kterou představuje míra zájmu o LS ze strany respondentů - ti, kdo pouze matně tuší či neví, co Lisabon znamená, se nezajímají. Ale zároveň si stěžují, že nejsou dostatečně informováni. Obávám se, že s takovou masou lidu bude těžké pořízení na jakémkoliv tématu, které se vysvětluje hůře než jednou větou nebo se jí dotkne tak bezprostředně, jako vzdání se jednoho piva ve prospěch návštěvy lékaře.
Na závěr mě napadá ještě jeden typický aspekt - lidé, kteří vědí a zajímají se, čtou tisk a sledují pořady, které informují o LS kvalitně (HN, diskuze později večer na ČT2). Ti, kteří nevědí a nezajímají se, buď nečtou nebo čtou, co snídala Lucie Borhyová. Ti , kteří matně vědí a možná by se i zajímali, čtou mainstream typu DNES, kde se o EU také moc kvalitně neinformuje. Zřejmě začarovaný kruh.
Osobní douška: občas jsem s některým z kolegů přednášel vyučujícím ze ZŠ nebo SŠ o evropské integraci, tedy publiku, které by mělo být obeznámeno a zajímat se, nicméně skutečná úroveň vědomostí a diskuze se až na výjimky nepohybovala nikterak vysoko. Na druhé straně, často mě potěšil zájem a překvapení z perspektivy, jakou lze EU též sledovat. Zájem o informace by snad šel u této důležité cílové skupiny vystopovat, ale lidé, kteří by je uměli s porozuměním problému jednoduše a poutavě podat, zřejmě nejsou. A pokud náhodou jsou, dají přednost něčemu jinému... Ale to teď střílím do vlastních řad :)
Jinak muži jsou se smlouvou obeznámeni lépe, tady se však nabízí alternativní vysvětlení - mužům dělá větší problém přiznat svou nevědomost, CVVM by tedy mohlo na závěr zařadit nějaký test znalostí, aby se ověřila pravdivost výpovědí. Dle očekávání, vzdělanější část populace o LS ví víc.
Ještě lépe vypovídající čísla o zájmu veřejnosti přinášejí názory na dostatečnost informování o Lisabonu, plných 76 % se cítí být informováno málo! Nedostatek informací přitom pociťují spíše lidé s nižším formálním vzděláním a ženy. Kromě poplatků u lékaře a radaru přitom nevím o tématu, které by bylo debatováno častěji. Není bez zajímavosti (copyright na slovní spojení: Marek Čejka), že čísla se u žádné kategorie v průběhu roku nijak závažně neměnila. Tento trend ostatně potvrzuje další měřená kategorie, kterou představuje míra zájmu o LS ze strany respondentů - ti, kdo pouze matně tuší či neví, co Lisabon znamená, se nezajímají. Ale zároveň si stěžují, že nejsou dostatečně informováni. Obávám se, že s takovou masou lidu bude těžké pořízení na jakémkoliv tématu, které se vysvětluje hůře než jednou větou nebo se jí dotkne tak bezprostředně, jako vzdání se jednoho piva ve prospěch návštěvy lékaře.
Na závěr mě napadá ještě jeden typický aspekt - lidé, kteří vědí a zajímají se, čtou tisk a sledují pořady, které informují o LS kvalitně (HN, diskuze později večer na ČT2). Ti, kteří nevědí a nezajímají se, buď nečtou nebo čtou, co snídala Lucie Borhyová. Ti , kteří matně vědí a možná by se i zajímali, čtou mainstream typu DNES, kde se o EU také moc kvalitně neinformuje. Zřejmě začarovaný kruh.
Osobní douška: občas jsem s některým z kolegů přednášel vyučujícím ze ZŠ nebo SŠ o evropské integraci, tedy publiku, které by mělo být obeznámeno a zajímat se, nicméně skutečná úroveň vědomostí a diskuze se až na výjimky nepohybovala nikterak vysoko. Na druhé straně, často mě potěšil zájem a překvapení z perspektivy, jakou lze EU též sledovat. Zájem o informace by snad šel u této důležité cílové skupiny vystopovat, ale lidé, kteří by je uměli s porozuměním problému jednoduše a poutavě podat, zřejmě nejsou. A pokud náhodou jsou, dají přednost něčemu jinému... Ale to teď střílím do vlastních řad :)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat