Rusko se nezmění

Po delší době se ozývám na blog. Pauza způsobená tím, že jsem neměl světu co říci, končí, protože není plyn, který by být měl. Nebudu příliš akcentovat, jaké to se sebou nese komplikace, všichni to ostatně víme.
Pozastavím se krátce u jednoho fenoménu, který se týká především některých západoevropských elit, ale i části českých elit (teď tedy nevím, jestli to nedat do uvozovek, protože většina představitelů ČSSD a všichni bolševici si označení elita rozhodně nezaslouží, ale budiž…). Tito bláhoví lidé totiž pořád čekají, že Rusko se změní k obrazu jejich, neustále s nadějí očekávají, že s Ruskem bude rozumná řeč, že se z něj stane spolehlivý a odpovědný partner. Rusko (resp. v letech 1917 - 1991 SSSR) již nesčetněkrát dokázalo, že spolehlivým partnerem nikdy nebude a že jeho vliv stojí pouze na vojenské síle (a později tedy na surovinovém bohatství) a tuto svoji sílu bude uplatňovat naprosto neurvale a téměř při jakékoliv příležitosti. Rusko se chová jako banánová republika a nic na tom nemění ani fakt, že Ukrajina není na této aktuální situaci také bez viny. Je to vyděračský a nespolehlivý partner a celá situace jenom volá po tom, aby byl akcelerován a dokončen projekt Nabucco a aby do Evropy proudil plyn z oblastí, kde Rusko nebude mít přímý vliv na dodávky. Ostatně říká si o to samo – kdyby chodily dodávky včas a nebyly zneužívány k politickým cílům, tak člověk i může vidět Rusko jako vcelku rozumného partnera.
A že se Rusko měnit nebude, k tomu není třeba silných argumentů – učí nás tomu celé dějiny a přečtete – li s třeba skvělou knihu Richarda Pipese Rusko za starého režimu, pochopíte mnohé.