Dnes jsem se vypravil na seminář zdejší neslavně proslulé právnické antihvězdy Johna Yoo. Těm, kteří ještě o rodákovi ze Soulu a absolventovi Yale a Harvardu neslyšeli, doporučuji nahlédnout na Wiki, kde má zdařilý profil (pro ty s většími ambicemi - vizte samostatnou stránku na New York Times). V krátkosti - Yoo se za Bushova tažení proti terorismu snažil obhájit na ministerstvu spravedlnosti používání tvrdých výslechových metod, včetně obávaného waterboardingu. Role Johna Yoo později neušla vyšetřování samotného ministerstva spravedlnosti, odkud v roce 2003 odešel do akademické sféry, a loni se dostal dokonce do hledáčku známého španělského justičního rebela Baltasara Garzóna.
Tak tento pán přednáší na Berkeley, slušně knižně publikuje, a krátce po čtvrtečním odpoledni měl vystoupení k novým judikátům amerického Nejvyššího soudu a nové soudkyni Eleně Kagan. Vypravil jsem se na přednášku s dostatečným pětiminutovým předstihem, jenže jak jsem záhy poznal, problém s přeplněnou místností se řeší rezolutně - prostě se zamkne. Takže ještě pár minut před oficiálním začátkem jsem stál s hroznem dalších neukojených zájemců a mohl se soustředit na představení před sálem. Desítka postav v oranžovém vězeňském obleku s černými kápěmi na hlavách zde klečela v okovech a jedna paní rozdávala letáky s výzvou k propuštění profesora Yoo z fakulty a pozvánkou na No to Torture Week v Berkeley. Děkan právnické fakulty přitom již jednou tuto výzvu odmítnul a nejinak tomu asi bude i do budoucna. To se moc nelíbí absolventům Cal, ale zejména provozovatelům speciálních stránek Fire John Yoo!, kde najdete i fotky z dnešní akce, a které jsou denně aktualizovány o novinky týkající se amerického mučení.
Atmosféru vězeňského happeningu skvěle (a nechtěně) dokresloval uklizeč, od pohledu arabského původu, který s nechápavým pohledem jezdil s mopem okolo dam a pánů v oranžovém a jen občas zavrtěl hlavou.
Obrázky: web Berkeley a Alumni vs Yoo.
Tak tento pán přednáší na Berkeley, slušně knižně publikuje, a krátce po čtvrtečním odpoledni měl vystoupení k novým judikátům amerického Nejvyššího soudu a nové soudkyni Eleně Kagan. Vypravil jsem se na přednášku s dostatečným pětiminutovým předstihem, jenže jak jsem záhy poznal, problém s přeplněnou místností se řeší rezolutně - prostě se zamkne. Takže ještě pár minut před oficiálním začátkem jsem stál s hroznem dalších neukojených zájemců a mohl se soustředit na představení před sálem. Desítka postav v oranžovém vězeňském obleku s černými kápěmi na hlavách zde klečela v okovech a jedna paní rozdávala letáky s výzvou k propuštění profesora Yoo z fakulty a pozvánkou na No to Torture Week v Berkeley. Děkan právnické fakulty přitom již jednou tuto výzvu odmítnul a nejinak tomu asi bude i do budoucna. To se moc nelíbí absolventům Cal, ale zejména provozovatelům speciálních stránek Fire John Yoo!, kde najdete i fotky z dnešní akce, a které jsou denně aktualizovány o novinky týkající se amerického mučení.
Atmosféru vězeňského happeningu skvěle (a nechtěně) dokresloval uklizeč, od pohledu arabského původu, který s nechápavým pohledem jezdil s mopem okolo dam a pánů v oranžovém a jen občas zavrtěl hlavou.
Obrázky: web Berkeley a Alumni vs Yoo.
5 komentářů:
Vládní mezinárodní právnici to nemají jednoduché, v ČR například ti, co psali posudky na uznání Kosova, atd. V současné době v USA pak třeba hlavní právní poradce Clintonové akademik Harold Hongju Koh, který musí obhajovat intenzivní útoky bezpilotních letounů v Afgh/Pak a cílené zabíjení teroristů obecně. Proto jsem při odsuzování Yoo poněkud mírnější.
Btw., s formátováním toho postu by sis taky mohl dát trochu víc práce, aby se to četlo příjemněji. ;)
Jinak velká škoda, že ses na přednášku nedostal. Vidět "ďábla" přímo naživo a posoudit jeho argumentaci mohlo být zajímavé.
Dostanu se na další, když už vím, jak to chodí :)
Luke, víš, že si blog dělá s fotkama, co se mu zachce. A ve tři čtvrtě na tři ráno jsem neměl morální sílu nějak se v tom vrtat.
Yoo to nemá vůbec jednoduché, dřív také v podstatě "jen" konal svou práci, ale to třeba zřízenci v koncentrácích taky. Existují prostě normy, které naše civilizace považuje za nepřekročitelné, on se snažil absolutní zákaz zrelativizovat. Při své inteligenci mohl tušit, že to není nejlepší nápad.
Koh se asi má taky na co těšit, aspoň vidí na případu Yoo jasné varování. Rozsudky smrti bez řádného (vlastně bez jakéhokoliv) procesu, to se obhajuje nesnadno.
Do článku jsem zapomněl napsat, jak zajímavě se rozvinula před učebnou debata. "Vězňové" se pouštěli s kolemjdoucími do diskuze, občas se někdo s nimi pohádal, vše natáčela kamera. Univerzitní idylka.
S Yoo je spousta rozhovorů dostupných na netu, i studentům jsem to pouštěl. Působí docela přesvědčivě.
S Kohem bych to úplně nesrovnával, targeted killings, v podobě, jak se za ně staví, jsou daleko snáze právně obhajitelnější než waterboarding. Mučení je absolutně zakázáno za jakýchkoli podmínek, ostatně samy Spojené státy waterboarding za mučení považují a kritizují to: http://majercik.blog.respekt.ihned.cz/c1-46060740-dick-cheney-priznava-muceni.
Naopak cílené sestřelování dost využívá mezer v mez. humanitárním právu a interpretačních nejasností. Lenka na to chystá článek do bulletinu.
Pěkný post, díky!
Okomentovat