Marek Čejka: Zde jsou mé odpovědi na níže uvedené dotazy:

Autor má ve všem pravdu: Až na to, že obyvatelé Gazy si Hamas sami zvolili za svého politického představitele.

Zvolení Hamásu ve volbách bylo demokratické rozhodnutí, se kterým je možné těžko polemizovat. Zavádění demokratických metod na Blízkém východě bylo mj. jedním z hlavních cílů politiky odcházejícího amerického prezidenta. Jen dodávám, že v silách Izraele bylo kandidátku Hamásu zakázat. Pokud to nebylo učiněno, lze lidem těžko vyčítat jejich vlastní rozhodnutí.

…Ledaže by někomu na Západě vadilo, že si Palestinci nezvolili právě toho koho by si (podle něčích názorů) správně zvolit měli…

Zde bych rád připomněl slova Fareeda Zakarii:
Američané a Arabové na toto téma (lidských práv a demokratizace Blízkého východu) mluvili během dlouhých let několikrát. Když požadoval prezident Clinton po palestinském vůdci Jásiru Arafatovi, aby souhlasil s mírovým plánem z Camp Davidu, poukázal Arafat údajně na to, jaký to bude mít dopad: „Poslechnu-li vás, bude zítra u moci Hamás“.
Princ Bandar bin Sultán, nejotevřenější z mluvčích saúdské monarchie, často americké úředníky upozorňuje, že pokud budou na jeho vládu příliš naléhat, pravděpodobnou alternativou režimu nebude jeffersonovská demokracie, ale teokracie tálibánského ražení.

Zakaria, F.: Budoucnost svobody, Academia, Praha 2004, str. 147-148

Až na to, že "tak málo mrtvých" na straně Izraele není důkazem útlocitnosti a humánnosti palestinských teroristů, ale je způsobeno pouze nedokonalostí jejich výzbroje a především důslednou obrannou taktikou Izraele.

Nikdy jsem neobhajoval ani nebudu obhajovat taktiku násilí ze strany Hamásu. Teď čistě technická věc: rakety Hamásu jsou přes zvyšující se dolet stále relativně primitivní co se týká přesnosti. Tisíce jich nezasáhly žádný cíl, některé dokonce padly přímo do pásma Gazy. Pokud by byly rakety přesnější, mám za to, že by Hamás usiloval hlavně o zasažení strategických cílů v Izraeli (ministerstva, vládní budovy, vojenské cíle atd.). Je samozřejmě možné, že by Hamás ostřeloval civilní cíle i takto, protože považuje vzhledem k povinné branné službě mužů a žen všechny Izraelce za vojáky. Tato filozofie Hamásu vyznávající kolektivní vinu všech Izraelců je dle mého názoru hluboce negativní a destruktivní.

Až na to, že Hamás neupustil od sebevražedných útoků nýbrž Izraelská obranná taktika dělá tyto útoky čím dál méně proveditelnými.

Pozastavení sebevražedných útoků bylo jistou snahou Hamásu o změnu svého image po vítězství ve volbách. Výstavba separační bariéry sice průnik teroristů na izraelské území částečně omezila, z vlastní zkušenosti ale vím, že např. ze Západního břehu se lze stále do Izraele dostat relativně snadno. Nehledě na to, že pásmo Gazy bylo ohraničeno bariérou už dávno před započetím výstavby zdi kolem Západního břehu, přesto z něj v době největší intenzity sebevražedných atentátů pronikla řada palestinských teroristů.

Až na to, že veškerá "diskriminace" Palestinců ze strany Izraele je pouze sebeobranou, která má zabránit neustávajícím útokům na životy jeho občanů.(Dr No)

Zde musím odkázat na izraelské statistiky, které prokazují hluboký nepoměr mezi zabitými Izraelci a Palestinci od počátku druhé intifády v roce 2000:
http://www.btselem.org/English/Statistics/Casualties.asp
Pramen: B´Tselem - The Israeli Information Center for Human Rights in the Occupied Territories,

Dovolí-li mi to časové možnosti, na další otázky se pokusím odpovědět v průběhu nadcházejících dní.