čtvrtek 15. ledna 2009

Batman ochráncem rule of law

Tom Blažek ve svém postu na Jiném právu přesvědčivě poukázal na jedno z hlavních témat batmanovského filmu Dark Knight, tedy konkurenci principů bezpečnosti a svobody v rámci současné liberální demokracie. Tom se přiklonil k interpretaci filmu jakožto „…varování před nebezpečím odstranění bariér, které nám vláda práva klade v liberálních demokraciích“. Hlavním důvodem pro tento závěr má být především „ … otázka (ne)úplatnosti mocí. Zde je tím, kdo plně obstojí, Batman, což je však v podstatě comicsový hrdina. Je však něčeho podobného schopný „řadový“ člověk? Státní návladní Dent v tomto ohledu fatálně selhává“. Této interpretaci rozumím, nicméně myslím, že je možné ji zpochybnit nebo alespoň velmi výrazně doplnit.

Zápletka filmu může být vnímána nejen na úrovni sporu právních principů v rámci liberální demokracie, ale i na poli mezinárodních vztahů, kde chaos vyvolávající teroristé (Joker) čelí nejen legálním prostředkům států a jejich organizací, ale i nekodifikované nadnárodní autoritě a moci USA (Batman). Nemusíme však rozebírat paralely s teoriemi hegemonické stability. Důležité pro moji argumentaci zde jsou především tři body.

1. Batman má nebývalé schopnosti.
Výrazné schopnosti Batmana jsou v příběhu velmi důležité. Ukáží se například v jeho možnosti nerespektovat omezení národní jurisdikce při únosu bankéře mafie z Hongkongu nebo ve scéně, kde se s gothamskou kriminalitou pokouší bojovat i „řadoví“ občané převlečení do batmanovského kostýmu („copycats with guns“). Když ostatní „Batmany“ i kriminálníky Batman odzbrojí, ptá se ho jeden napodobovatel:

„BATMAN“: What gives you the right?! What's the difference between you and me?!
BATMAN: I'm not wearing hockey pads.

„Nenosím hokejové chrániče“? Základní rozdíl je tedy v moci, v efektivitě? Ve formě, nikoliv v obsahu? Je zřejmé, že moc a schopnosti Batmana jsou při zvažování jeho postavení a jeho práva bojovat proti Jokerovi považovány ve filmu za velmi důležité.

2. Batman je jen člověk.
Je třeba si uvědomit, že Batman není klasický „comicsový hrdina“ typu Supermana, který má nadpřirozené schopnosti, ale je jen „řadový“ občan s velmi neobvyklými technickými možnostmi. To je zdůrazněno hned na začátku filmu v rozhovoru Bruce Wayna (tj. Batmana) s jeho sluhou Alfredem, po návratu z náročné akce:

ALFRED: Know your limits, Master Wayne.
WAYNE: Batman has no limits.
ALFRED: Well, you do, sir.
WAYNE: I can't afford to know them.

3. Batman využívá své schopnosti k ochraně práva a řádu, ale jeho legitimita je sporná.
„Řadoví“ občané (napodobovatelé Batmana, Dent) a vlastně ani „řadoví“ kriminálníci (mafie města Gotham) proti anarchistickému Jokerovi nic nezmohou. Jedním z důležitých témat filmu je právě křehkost řádu západní civilizace, který si sám s mimořádnými hrozbami poradit nedokáže a může být jednoduše zbořen. Tento argument je zásadní v okamžiku, kdy Joker mluví k zohyzděnému Dentovi a převádí ho na „temnou stranu síly“:

JOKER: Nobody panics when the expected people get killed. Nobody panics when things go according to plan, even if the plan is horrifying. If I tell the press that tomorrow a gangbanger will get shot, or a truckload of soldiers will be blown up, nobody panics. Because it's all part of the plan. But when I say that one little old mayor will die, everybody loses their minds! Introduce a little anarchy, you upset the established order and everything becomes chaos. I'm an agent of chaos.

Nebo v jiné scéně:

JOKER: Their morals, their code... it's a bad joke. Dropped at the first sign of trouble. … when the chip are down, these civilized people... they'll eat each other.

Když dochází k násilí podle plánu, je vše ok. Jakmile přichází chaos nebo problém, je zle. Je na „zvyku dodržovat plán“ založena stabilita naší civilizace? Nestačí jedno malé postrčení, aby se celá konstrukce zbořila? Právě proto je zde Batman, který proti tomuto nebezpečí bojuje v případě nutnosti i nekonvenčními prostředky. Je pravdou, že například ve scéně s dvěma podminovanými trajekty plnými lidí se po nervy drásajícím rozhodování ukáže vlastně dobrý (tedy v daném okamžiku neracionální?) charakter běžných občanů Gotham City (nevyhodit do povětří druhý trajekt jako způsob sebezáchrany), nicméně to samo o sobě by Jokerovi nezabránilo zmáčknout vlastní detonátor, kterým by nechal vyhodit do povětří obě lodi zároveň. V tom mu zabrání až Batman. A při té příležitosti dojde k zásadnímu dialogu mezi Batmanem a Jokerem:

JOKER: You truly are incorruptible, aren't you? You won't kill me out of some misplaced sense of selfrighteousness... and I won't kill you because you're too much fun. We're going to do this forever.

A podobně i v jiné scéně:

BATMAN: Then why do you want to kill me?
JOKER: I don't want to kill you. What would I do without you? … You. Complete. Me.

Film Dark Knight ukazuje střet dvou principů, chaosu a řádu. Spor sil, které zde budou vždy. Film tvrdí, že k ochraně řádu je mnohdy potřeba mimořádných prostředků. To je ukázáno na více místech, nejen skrze hypermoderní Batmanův odposlouchávací přístroj, který pomocí mobilních telefonů dokáže sledovat a odposlouchávat každého ve městě (a po svém využití je zničen), ale i v neustále se vracejícím tématu selhávání „řádných“ lidí v boji s Chaosem. Sice souhlasím s tím, že poslední příběh Batmana obsahuje „varování před nebezpečím odstranění bariér, které nám vláda práva klade v liberálních demokraciích“, ale dle mého názoru film říká především to, že mimořádné posunutí těchto bariér je k ochraně Řádu často nezbytné.

11 komentářů:

Hubert Smekal řekl(a)...

Takže water-boarding yes? :) Ale jinak moooc pěkný! Já bych si na takový film šel spíš odpočinout...

Lukáš Hoder řekl(a)...

Odpověděl bych NE, ale přece víme, že to není tak úplně jednoduchá otázka. Ostatně právě nastupující prezident Obama přes vše, co prohlásil během kampaně, nebude patrně ochotný veškeré "enhanced" techniky výslechu prováděné americkými bezpečnostními složkami centrálně a striktně omezit dle Army Field Manual. Což není argument ve prospěch ničeho, jen asi smutný fakt.

David B. řekl(a)...

NE mučení ani v případě, že mučený má klíčové informace, které by mohly zachránit XX životů nevinných občanů?
Btw, dlouhou dobu si říkám, proč skupiny bojující za osvobození území (Tamilové, Hamas, ..) neútočí primárně na představitele státu. Ti s tím tak nějak musí počítat. Útočit na civilní obyvatelstvo je odpornost nejvyššího kalibru, proto já říkám mučení ano (pokud by k něčemu bylo).

Lubomir Majercik řekl(a)...

Vsak nikde neni receno, ze vsechny enhanced techniky jsou v rozporu s necim, to je potreba posuzovat kus po kusu. Ruzne enhanced techniky se pouzivaly vzdy a vsude. Problem nastava, kdy dokonce i Navy, Marines a dalsi slozky US army krici, ze to co se planuje, je v rozporu s pravem.

Jinak ja bych toho Batmana spis cetl tak, ze potrebujem nekoho s nadprirozenymi schopnostmi :-). Tomu se zatim ta jeho hejblatka rovnaji.

David B. řekl(a)...

To se tedy omlouvám :). Jen jestli jejich "zázračné" prozření nemá co dělat se změnou, která nastane 20. ledna - potom totiž určitě budou padat hlavy..

Lukáš Hoder řekl(a)...

Ad Lubo: Můžeme být konkrétní. Co třeba 5 technik ze známého případu Irsko proti Spojenému království (hluk, světlo, hlad, žízeň, dlouhé stání). Nebo některé tvrdší techniky posuzované izraelským nejvyšším soudem v roce 1999. To je mučení? Nebo jen "nelidské" zacházení? To jsou pak ty složitější otázky, o kterých jsem mluvil.

Ad David: Jistě budete souhlasit, že v aplikaci postoje "mučení ANO" se skrývá velký potenciál zneužití bezpečnostními složkami nejen autoritativních zemí.

David B. řekl(a)...

Ano, ano, nebezpečí tam samozřejmě je. Ale je nutno to brát v intencích "..pokud by informace zachránily XX životů.", tzn. (snad) by nešlo o masovou záležitost. Stejně tak jsem pro eutanazii a u té jsou již bezpečnostní mechanismy načrtnuty.
Pokud by se vedla diskuze i o mučení (ve výjimečných případech), téměř jistě by se přišlo na vhodný bezpečnostní mechanismus (ne všichni příslušníci bezpečnostních složek mají sklony k týrání, stejně tak jako lékaři k zabíjení).

P.S. Shin Bet a Mossad jsou tak efektivní i díky tomu, že umí vhodně operovat s různými technikami výslechu, že ano..

Tomas Blazek řekl(a)...

Díky za reakci, Lukáši. Souhlasím, že Temného rytíře lze poměrně přesvědčivě interpretovat více způsoby. Ostatně když jsem psal svůj post pro JP, tak jsem jej měl původně více nuancovaný, ale pak jsem jej osekal a víc akcentoval jednu interpretaci na úkor jiných - přece jen šlo o post na blog, který by neměl být moc dlouhý atd. Zaujetí jasného stanoviska taky spíš vyvolá nějakou diskuzi - což se podařilo :-)

Tomas Blazek řekl(a)...

K samotnému sporu "bezpečnost vs. svoboda": nemyslím si, že by demokratické společnosti měly být zcela netečné k bezpečnostním hrozbám, jen považuji za důležité stále připomínat, že stejně nebezpečné může být, že svou reakci na hrozby přeženeme a ve jménu ochrany (liberální) demokracie popřeme její podstatu.

Zejména moc neveřím na "mimořádné posunutí bariér vlády práva k ochraně Řádu", jak o něm píše Lukáš. Mocnou představou, která může napomáhat naší toleranci vůči expanzi vládních nouzových pravomocí, je přesvědčení o možnosti jasně oddělit nouzový stav od normality. Takový názor totiž implikuje představu, že v momentu, kdy pomine nebezpečí (např. terorismu), dojde také k opuštění vůči němu přijatých opatření. V praxi to ale není tak jednoduché.

Abych svou tezi demonstroval na Temném rytíři - Batman si zde např. vybudoval velice efektivní systém, který mu umožnil sledovat dění ve všech částech Gothamu. Jak porazil Jokera, tak ten systém zlikvidoval. Šlo o mimořádné posunutí bariéry vlády práva, která se s koncem výjimečné situace navrátila zpět. Avšak představa, že některá vláda dnes podobně řekne, že již není třeba rozšířených pravomocí k odposlechům apod., které jednou poskytla svým tajným službám, protože terorismus už není hrozbou, je podle mě spíše z říše snů. Toto je frajeřina, kterou si dovolil udělat Batman, protože je to comicsový hrdina - a je jedno, jestli má nějaké nadpřirozené schopnosti, nebo ne.

Třeba PATRIOT Act byl byl v roce 2001 přijat s tím, že mnohá jeho ustanovení jsou dočasná a jejich platnost skončí 31. 12. 2005. U
většiny z nich však byla platnost Kongresem později prodloužena. Z mimořádných opatření se stalo něco trvalého a běžného.

Lukáš Hoder řekl(a)...

Ve svém postu jsem se snažil film Dark Knight především interpretovat a to v návaznosti na Tomův post, který dle mého pominul zásadní aspekt filmu. Primárně jsem se tedy nesnažil vyjádřit jeden z názorů a ten pak podpořit filmem, ale spíše vysvětlit svůj pohled na "message" tohoto filmu.
Jinak se shodujeme v tom, že posunutí bariér vlády práva je nebezpečné, nicméně film dle mého názoru také ukazuje, že to je "někdy" nezbytné.
Na filmu se mi líbila především nevyhnutelnost sporu zmíněných dvou principů, Chaosu a Řádu, které se střetávají jaksi nutně, vždy a navždy. Jakoby se oba navzájem potřebovaly. Kdybych zaplul do spikleneckého pohledu, největší nebezpečí bych viděl v tom, že si Řád bude své malé Chaosy pravidelně "vytvářet" sám, aby si svoji existenci a podobu vůbec zdůvodnil a ospravedlnil...

Lubomir Majercik řekl(a)...

"Ad Lubo: Můžeme být konkrétní. Co třeba 5 technik ze známého případu Irsko proti Spojenému království (hluk, světlo, hlad, žízeň, dlouhé stání)."

Ad Lukas:
Na zaklade jenom tohoto popisu to stale nejsem schopny posoudit, to je dost nekonkretni. Stani dlouhe tri hodiny mi neprijde jako nelidske zachazeni pro cloveka normalniho zdravi a naseho veku, u duchodce by mi to ale uz na hrane prislo. Podle nasi judikatury je potreba sledovat i tyto a dalsi promenne, jako jsou vek, pohlavi, zdravi, intenzita a delka provadeni, pritomnost lekare... U nekterych technik, jako je waterboarding, je od zacatku zrejme, ze jsou za hranici. U jinych technik je potreba sledovat i dalsi konkretni skutkove okolnosti.