Radana Kubová: Lobbing v České republice

Během uplynulých několika jarních týdnů proběhla v Praze v prostorách Poslanecké sněmovny a Amerického centra čtyři setkání odborníků na problematiku lobbingu s cílem odpovědět na otázku Je regulace lobbingu v ČR nutná? Cílem tohoto neziskového projektu bylo vytvoření podkladů pro přípravu návrhu zákona o lobbingu pro Ministerstvo vnitra (viz Programové prohlášení Vlády ČR). Osazenstvo kulatých stolů se mělo sestávat ze zástupců politických stran zastoupených v Parlamentu ČR i v Evropském parlamentu (kteří se ale účastnili minimálně), zástupců Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, akademické sféry, profesionálních lobbistů (advokátní kanceláře, poradenské společnosti), a zástupců významných svazů a nevládních organizací. Samotným uzavřeným jednáním expertů předcházely panelové diskuze tzv. dobrých praxí, kde vystoupila řada odborníků na lobbing i jeho regulaci, např. Raj Chari (spoluautor knihy Regulating Lobbying), Norman L. Eisen (velvyslanec USA v ČR), Pavel Telička (lobbista při EU), David Ondračka (TI ČR) a další.

O řadě kauz spojených s lobbingem a korupcí v české kotlině i mimo ni zde netřeba referovat. Přesto význam regulace lobbingu tkví v něčem jiném – nejedná se primárně o nástroj boje proti korupci. Cílem má být především odkrytí samotného rozhodovacího procesu, vztahů mezi lobbisty/zástupci zájmových skupin a lobbovanými veřejnými činiteli – tedy jak lobbing probíhá, mezi kým, v jaké věci a proč.

Experti se v podstatě shodli, že regulováni by měli být jak lobbisté, tak samotní lobbovaní veřejní činitelé. Řada snah o regulaci lobbingu však ustrne na mrtvém bodě (a zřejmě to bude i případ ČR), když přijde na řadu definování základních pojmů – kdo je lobbista, kdo lobbovaný, jaká činnost je vlastně lobbing a co už lobbing není, jaký druh údajů mají lobbisté/lobbovaní odkrývat, atp. Jádrem sporu byla také otázka kontroly stanovených pravidel (vytvoření watchdog instituce či pověření stávajících orgánů) a vůbec jejich vymahatelnost v praxi. Nutno podotknout, že regulace lobbingu je v různé podobě zavedena např. v USA (úroveň federální i úroveň jednotlivých států), či v Kanadě, kteréžto jurisdikce daná pravidla pro lobbisty i lobbované pravidelně revidují tak, aby se vyplnily objevivší se mezery.

Osobně hodnotím tuto iniciativu veskrze pozitivně. V rámci místy bouřlivých diskuzí padala řada relevantních a někdy i neotřelých argumentů pro i proti regulaci lobbingu. Přesto, mám-li hodnotit prezentované postoje k dané problematice, pak jsem spíše skeptická a alespoň prozatím nepředpokládám, že by v současné době mohl být podobný zákon prosazen a zaveden do české praxe (i vzhledem k současné situaci na politické scéně). Experti se sice shodli na nutnosti zavedení regulace lobbingu, v řadě konkrétních bodů se však stanoviska jednotlivých účastníků mnohdy rozcházela.

Závěry z expertních stolů jsou k dispozici zde.

Turecko: novináři za mřížemi

Web EurActiv.cz přetiskl článek od Petra Přibyly z květnového Bulletinu Centra pro lidská práva:

Zpráva OBSE z května 2011 kritizuje tureckou vládu za věznění sedmapadesáti novinářů a obvinění dalších jedenácti. Neoficiální odhady nicméně hovoří o sedmi stech až tisíci dalších probíhajících procesech. Turecko se tímto počtem zařadilo na úroveň Íránu a Číny v množství zadržovaných novinářů.

Zaměřeno na EU č. VI

Na webu Global Politics vyšla další série studentských esejí o Evropské unii v rámci projektu Zaměřeno na EU.

První z textů, jehož autorkou je Slavomíra Urbanová, představuje současnou krizi eurozóny, přičemž se zamýšlí zejména na tím, zda je tato krize pouhým cyklickým jevem, který více méně trápí všechny tržní ekonomiky, či zda jsou problémy států platící eurem způsobeny samotnou strukturou uskupení a mají tudíž daleko větší hloubku.

Druhý příspěvek Marka Hrdiny se věnuje problémům tzv. Schengenského prostoru. Autor v první části svého textu stručně shrnuje komplikovaný vývoj této zóny volného pohybu osob, ve druhé části pak představuje současné výzvy spojené s aktuální hrozbou migračních vln z destabilizované severní Afriky.

Poslední text představuje esej Markéty Bartoníčkové, která se zaměřila na vývoj a současnou podobu obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou.

Kalifornské novinky

Zaznamenal jsem, že český tisk se letmo věnoval i Kalifornii, tak přidávám pár postřehů. Zprávou číslo jedna je nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které se týká přeplněných věznic. V případu Brown v. Plata soudcové rozhodli, že kalifornské věznice jsou přeplněné natolik, že dochází k porušení osmého dodatku k Ústavě, neboli zákazu krutého a neobvyklého trestání. Jistou představu si můžete udělat pohledem na s. 51 a 52 rozsudku, někteří soudcové prý mají rádi fotky. Ideologicky rozdělený soud rozhodl "tradičním" poměrem 5-4, většinové stanovisko sepsal Anthony M. Kennedy, častý to jazýček na vahách. Do většiny se v disentech pustili Scalia a Alito, podle nějž si Soud zahrává s bezpečností Kaliforňanů. Zdejší věznice by totiž měly zeštíhlet o více než 30 tisíc obyvatel. Podle některých propočtů by takové opatření mohlo v řádu pár let vést k nárůstu trestné činnosti o 4 %, což mj. znamená například o 80 vražd ročně víc (oproti stavu, když by k hromadnému snížení počtu věznic nedošlo).

Většinou se píše, že věznice budou muset vězně "propustit". Toto tvrzení není úplně přesné, problém s přeplněnými věznicemi lze řešit různě, například sofistikovanějším rozprostřením vězňů po volných kapacitách nebo, a to především, nižším využíváním trestu vězení. Kdyby do chládku šlo méně osob, tak se přirozeným způsobem populace trestanců též sníží.

Přeplněné věznice jsou tu skutečně problém, je v nich zavřeno až neuvěřitelných 0.6 % obyvatel Kalifornie, takže do tělocvičen se přesouvají dvoupatrové postele, aby pány a dámy v oranžovém bylo možno uskladnit. V lochu se nudilo až 160 tisíc lidí, nyní počet klesl na 140 tisíc, ale podle Soudu má za stávajících kapacit dosáhnout 110 tisíc, aby byl splněn požadavek přebývání v alespoň minimálně lidských podmínkách. Stavět nové věznice je za současné rozpočtové situace nemyslitelné, jen pro ilustraci, v jakém fiskálním močálu se CA nachází - University of California přijde na příští rok minimálně o půl miliardy dolarů.

Krátký pohled za oponu - problém kalifornských vězení bobtná od 90. let, kdy se začala přísněji trestat drogová kriminalita. Politika tvrdé ruky nekonvenuje pouze voličům, ale i byznysu, a vězeňství je "podnikání jako každé jiné". Za zachování přísné politiky úspěšně lobbují silné unie provozovatelů věznic a také bachařů. Méně vězňů = méně nutných kapacit a personálu = not that good job for us, good fellas. Osobně bych podporoval co nejširší využití alternativních trestů, v přeplněných věznicích se vězni mísí, takže skuteční násilníci mohou být v denním kontaktu s mladými podfukáři, což jim k dobré výchově moc nepřidá.

Na závěr - v Kalifornii se to hemží slavnými věznicemi, když například vylezu na střechu, tak vidím na Alcatraz (už jen turistická atrakce) nebo na St Quentin. A to je v záloze třeba ještě Folsom Prison (odkazy na věznice obsahují vystoupení Johnnyho Cashe).

Krátce ještě k jedné kalifornské libůstce. Chystá se referendum o tom, zda zakázat chlapeckou obřízku. Ještě není jisté, zda skutečně proběhne, ale asi bych ani nechtěl vidět kampaň, kdyby se tak stalo. Důvody odpůrců obřízky jsou rozumnější, než se snad na první čtení jeví - jedná se o významný zásah do osoby, které za ni činí rodiče - co když dítě s obřízkou nesouhlasí? Mám obavu, že kdyby skutečně k zákazu obřezávání došlo, tak tato praxe nevymizí, ale pouze se přesune do ilegality, a tedy i do výrazně horších hygienických podmínek. V důsledku tak může napáchat dost škody.

Foto: New York Times

Obrana a strategie, 1/2011

Vyšlo první letošní číslo "půlročníku" Obrana a strategie. Jedním z článků je i můj text "Bushova doktrína na Blízkém východě: Zahraniční politika USA vůči Blízkému východu v období administrativy George W. Bushe", jehož spoluautorem je dr. Suchý. Následuje abstrakt:

Hlavním záměrem textu je analýza nejdůležitějších součástí zahraniční politiky USA vůči Blízkému východu v období vlády administrativy George W. Bushe (2001 až 2009). Text je rozdělen do dvou hlavních částí. První část textu ukazuje, co ovlivnilo vznik a formulaci zahraniční politiky USA vůči Blízkému východu. Text zařazuje mezi tři hlavní faktory na prvním místě snahu o zachování unipolárního charakteru mezinárodního systému a hegemonní pozice USA v jeho rámci a zároveň ve všech regionech. Druhým faktorem je specifické nastavení procesu rozhodování v rámci Bushovy administrativy a třetím faktorem, ovlivňujícím vznik Bushovy strategie, je proměna dlouholetého přístupu USA k Blízkému východu v některých otázkách. Druhá část textu analyzuje na podkladě Bushovy doktríny důsledky zahraniční politiky USA v regionu. Text se zabývá především pěti nejdůležitějšími okruhy, tedy bojem proti šíření zbraní hromadného ničení, snahou USA o demokratizaci regionu, izraelsko-palestinským konfliktem, regionální „studenou válkou“ mezi Íránem a Saúdskou Arábií a nakonec i snahou o stabilizaci bezpečnostní situace v poválečném Iráku.

Obr. viz Anarchitext.

Mezinárodní politika, 6/2011

Červnová Mezinárodní politika se zabývá tématem "Arabské revoluce 2011". Na webu IIR najdete obah čísla i vybraný článek od Zory Hesové "Arabské dny hněvu". V tištěné MP najdete například i můj text "Blízkovýchodní studená válka a Obamův demokratizační obrat".

Nové evropské vládnutí

Evropská komise přišla slovy svého předsedy Jose Manuela Barrosa s novým evropským vládnutím - státům navrhuje, co by měly v ekonomické oblasti učinit. Vřele doporučuji informativně si přečíst článek z EUObserver, jenž vyjmenovává nejdůležitější kroky, které by jednotlivé země měly udělat.

U ČR stojí:

- Further austerity in the event of 2011 revenue shortfalls

- Faster increase in the retirement age than planned

- Promote private pension savings

- Increase availability of part-time jobs

- Link university funding to performance reviews

Mimochodem, pro všechny ty, kteří nadávají bruselským komunistům - podívejte se na přibližný sumář ("From intervening in collective bargaining to cut wages, to making it easier to fire workers, to a shift away from progressive taxation, through the new system, the EU hopes to utterly transform its member-state economies to be more competitive with the likes of the US, China and emerging economies.") - to jsou návrhy k liberalizaci, o kterých se většině pravicových vlád může jen zdát...

"A rejection letter I would like to receive from a journal one day"

Kompletně převzato od Daniho Rodrika:

This is one that Charles Babbage received in 1821 from The Edinburgh Journal of Science

"It is with no inconsiderable degree of reluctance that I decline the offer of any Paper from you. I think, however, you will upon reconsideration of the subject be of opinion that I have no other alternative. The subjects you propose for a series of Mathematical and Metaphysical Essays are so very profound, that there is perhaps not a single subscriber to our Journal who could follow them."

From Gleick, James (2011). The Information: A History, a Theory, a Flood (p. 99). Pantheon. Kindle Edition.

Zrcadlo Evropě

Loučící se americký ministr obrany Robert Gates pronesl v bruselské centrále NATO mj. i tato slova (citace z the Economist), z nichž Evropě asi není moc do smíchu:

"To be sure, at the outset, the NATO Libya mission did meet its initial military objectives – grounding Qaddafi’s air force and degrading his ability to wage offensive war against his own citizens. And while the operation has exposed some shortcomings caused by underfunding, it has also shown the potential of NATO, with an operation where Europeans are taking the lead with American support. However, while every alliance member voted for Libya mission, less than half have participated at all, and fewer than a third have been willing to participate in the strike mission. Frankly, many of those allies sitting on the sidelines do so not because they do not want to participate, but simply because they can’t. The military capabilities simply aren’t there.

In particular, intelligence, surveillance, and reconnaissance assets are lacking that would allow more allies to be involved and make an impact. The most advanced fighter aircraft are little use if allies do not have the means to identify, process, and strike targets as part of an integrated campaign. To run the air campaign, the NATO air operations centre in Italy required a major augmentation of targeting specialists, mainly from the US, to do the job – a “just in time” infusion of personnel that may not always be available in future contingencies. We have the spectacle of an air operations centre designed to handle more than 300 sorties a day struggling to launch about 150. Furthermore, the mightiest military alliance in history is only 11 weeks into an operation against a poorly armed regime in a sparsely populated country – yet many allies are beginning to run short of munitions, requiring the US, once more, to make up the difference."

Joch vs. Smekal - není vs. jako vs.

Byl jsem osloven Amnesty International, abych do jejich časopisu exisTENSE sepsal krátkou odpověď na dotaz, zda by mezinárodní společenství mělo vyvíjet tlak na státy k zastavení poprav a k úplnému zrušení trestu smrti. V rubrice KontroVERZE (s. 17) byl mým ideovým protivníkem (jeden odpovídá ano, druhý ne) Roman Joch, poradce předsedy vlády pro zahraniční politiku a lidská práva. Trochu jsem se usmíval, když jsem zjistil, že vlastně odpovídáme stejně, jen já stylem ano, ale ... a RJ ne, ale ... Oba kafráme nad pojmem mezinárodní společenství a preferujeme diferencovaný přístup. Jenže já jsem dostal palec nahoru!

Foto: deathpenaltynews.blogspot.com

Výdaje na zbrojení

Pěkný grafík z the Economist - aneb něco na té supervelmoci bude...

Walt: Mezinárodní vztahy jsou americká věda

Harvardský hlavoun Stephen M. Walt na svém blogu konstatoval, že dávné tvrzení Stanleyho Hoffmanna, že mezinárodní vztahy jsou americká disciplína, stále platí. Či abychom byli přesnější - anglofonní disciplína, Walt vzal na milost především své kolegy severně od jezer a z Britských ostrovů. Prý za to mohou dva důvody - mocnosti (Británie jako mocnost minulá a USA jako mocnost současná) věnují hodně prostoru úvahám o mezinárodních vztazích a zbytek světa naslouchá a nechává se ovlivnit. A za druhé, autoritářské společnosti jako Rusko, Čína či Saúdská Arábie nemohou rozvinout pořádnou sociální vědu, protože tam neexistuje volnost myšlení a tolik potřebná svobodná diskuze a oponentura.

Kde byste měli žít?

Na stránkách OECD je zajímavá aplikace zvaná Better Life Index, která umožňuje vytvořit žebříček zemí OECD dle Vámi preferovaných kritérií jako třeba příjem, zaměstnanost, vzdělanost, bezpečnost atd. Moc pěkně a přehledně udělané, i když výběr kritérií by mohl být ještě širší.

U mě zvítězila Kanada, v těsném závěsu za ní následovaly Austrálie a Švédsko (ale fandil jsem Norsku). Česká republika dopadla cca jako premiant poslední třetiny zemí, před Španělskem a Itálií, a těsně za Slovinskem.

Democracy in the Middle East?

Following the tradition of past successful Symposiums, editors of Global Politics decided to focus this time on recent popular uprisings in the Arab World. There are not many issues in contemporary international politics that are so dynamically developing and vigorously debated as this one. Thanks to the global media we were able to watch the overthrow of (so far) two authoritarian regimes, but the impact of these events on regional and global politics is yet to be seen. By addressing various Middle East specialists with diverse backgrounds and institutional affiliations such as London School of Economics and Political Science, John Hopkins University or American University of Beirut, we would like to contribute a little to the debate and hopefully bring attention of our readers to less known aspects of these dramatic events. What are the most important overlooked factors that were crucial for the development of the Arab Spring? What are the prospects of transition in Egypt and Tunisia?

It is our great pleasure to publish the answers of Sheila Carapico, Marek Čejka, Katarina Dalacoura, Jack A.Goldstone, Hilal Khashan, Fred H. Lawson, Karim Mezran and Yezid Sayigh from institutions like George Mason University, London School of Economics, Johns Hopkins University, King's College London or American University of Beirut.

GP questions:
1) In your opinion, what is the most overlooked event or factor in the revolutionary Arab world that deserves to be mentioned and is of the utmost importance for the future development?

2) Do you think that democracy will be a viable option in Egypt and Tunisia after the revolutionary spring in the Arab world settles down?

Authors provided the answers during May 2011.
Plakát freestylee.

Poznámka: Odpovědi na otázku, co je přehlíženým faktorem protestů, jsou často velmi zajímavé. Autoři zmiňují roli odborů, místních komunit, seniorních členů protestního hnutí (ne tedy jen mladí lidé na Twitteru), růst patriotismu atd.

Vyšel květnový Bulletin Centra pro lidská práva

Květnový Bulletin je plný zajímavých textů, nicméně tím nejneobvyklejším je článek o lidskoprávním aktivismu bývalého prezidenta Mezinárodní automobilové federace (FIA) Maxe Mosleyho, který si po provalení svých sexuálních hrátek s prostitutkami stěžoval u ESLP na Velkou Británii, že neochránila jeho soukromí. I lidskoprávní otázky mají svou bulvární tvář.

Tématem květnového Bulletinu je však kandidatura soudce Roberta Fremra do Mezinárodního trestního soudu. Procesu kandidatury, šancím českého kandidáta a zákulisí podpory Roberta Fremra za strany ČR se věnuje rozhovor Ľubomíra Majerčíka s Renátou Klečkovou z mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR. Rozhovor nabízí pohled do této poměrně skryté součásti české zahraniční politiky.

Nové knihy v knihovně FSS MU

Krize je asi pryč. Za květen přibyla v knihovně FSS MU hromada nových knih. Je třeba ale dodat, že spousta těchto knih byla koupena z fondů EIUC. Výběr z newsletteru knihovny:

Lobbing
* McGrath - Interest groups and lobbying (zakoupeno: 2011-05-30)
* McGrath - Interest groups and lobbying in Europe (zakoupeno: 2011-05-30)
* McGrath - Lobbying in Washington, London and Brussels (zakoupeno: 2011-05-30)

Právo
* Robertson - Judge as political theorist (zakoupeno: 2011-05-12)
* Yoo - Powers of war and peace (zakoupeno: 2011-05-12)
* Přibán - Právo a dobro v ústavní demokracii (zakoupeno: 2011-05-11)
* Clayton - Supreme Court decision making (zakoupeno: 2011-05-12)

Mezinárodní vztahy
* Asmus - Little war that shook the world (zakoupeno: 2011-05-04)
* Fukuyama - Nation building (zakoupeno: 2011-05-12)
* Mearsheimer - Why leaders lie (zakoupeno: 2011-05-12)

Energetika
* IEA - Energy policies of IEA countries - Czech rep. (zakoupeno: 2011-05-09)
* Haghighi - Energy security (zakoupeno: 2011-05-19)
* Brimmer - Energy security, human rights (zakoupeno: 2011-05-03)
* IEA - World energy outlook 2010 (zakoupeno: 2011-05-09)

Další
* Nisbet - Politický konzervatismus (zakoupeno: 2011-05-25)
* Roosevelt - Myth of judicial activism (zakoupeno: 2011-05-12)
* Raděj - Irácké povstání v letech 2003-2009 (zakoupeno: 2011-05-16)