Arbitráž o Hobbita

Když prodáte práva k filmovému zpracování knížky o Hobbitovi a vzniknou tři filmy, máte právo na jednu platbu nebo rovnou tři? Je filmová trilogie, která je založená na knize, třemi filmy nebo třemi díly jednoho filmu? Tuto otázku v hodnotě asi jeden a půl miliardy korun vyřešila v listopadu zřejmě nejzajímavější hollywoodská arbitráž letošního roku, ve které se utkali producenti Weinsteinové a studio Miramax proti studiím Warner Bros., MGM a New Line Cinema.

Více na Jiném právu.

Největší právní bitvy Hollywoodu roku 2014

Spory v americkém zábavním průmyslu bývají bombastické a explozivní, podobně jako částky, o které se hraje. Zatímco v roce 2013 hýbala Amerikou žaloba Toma Cruise proti bulváru nebo spor o značku Superman, letos statistiky uzavřeny ještě nejsou. Jaké právní spory budou útočit na přední příčky?

Více na webu Patria.

CZECH-MATED?

V The Daily Beast se objevil čtivý kousek k "rozchodu" Václava Klause s CATO Institutem. Jsou tam například i informace ze zákulisí…

Through a spokesperson, Klaus does not deny that he and Cato parted ways. But he blames the rupture solely on Andrei Illarionov, a Senior Fellow at the think tank and a former Putin advisor who left the president’s employ in 2005 and is now one of the Russian president’s harshest critics. “There has never been the slightest dispute between President Klaus and the Cato Institute in the past, on the contrary, he has been repeatedly invited to give keynote speeches at various Cato events,” Klaus spokeswoman Karolina Králová told the Beast. “There is just a dispute of former President Putin´s long term collaborator Mr. Illarionov, who was fired from Kremlin, with President Klaus´s views on the situation in Ukraine. Nothing else.”

Nebo informace o dalších problémech, kterým V.K. čelí pro svou podivnou příklonost k Rusku (stále kvůli odporu k EU a nedůvěře vůči Německu?). 

Klaus’ banishment from Cato appears to be having something of a ripple effect throughout the libertarian world. Also in September, Klaus spoke at a Hong Kong gathering of the Mont Pelerin Society, a closed, high-level coterie of free market economists. Asked about the rise of nationalism in Europe, according to one person at the confab, Klaus “got into the Ukraine business on his own,” concluding that the “Ukraine problem was brought about by the United States and European Union and that Putin was innocent. For many people in the room it came across as a novelty.” After his tirade, Klaus, according to this source, “did look quite lonely,” particularly in contrast to past society meetings, when dozens of people typically lined up to shake his hand. This time, however, Klaus was “scanning the room during coffee breaks for someone to talk to.” Although Klaus was widely tipped to be elected president of the society this year, he was rejected in favor of Spanish economist Pedro Schwartz.

Jedná se o text Vaclav Klaus, Libertarian Hero, Has His Wings Clipped by Cato Institute.

Je tam i odkaz na zajímavý článek/rozhovor britského časopisu Spectator - Vaclav Klaus: the West’s lies about Russia are monstrous. An interview with the former Czech president, possibly the West’s last truly outspoken leader.

#Ms.Reagan #Mr.T #Christmas

Post by US National Archives.

Václav Smil - Are low gas prices good or bad?

Falling oil prices have been called shocking, unprecedented, and (most incredibly) a highly regrettable development that will end the rise of American stock market and create unrest and uncertainty around the world. However, what we are experiencing is the eighth oil price decline of more than 30 percent during the past 30 years.

Viz AEI web.

Dr. Evil on North Korea

Severní Korea offline

Severní Korea je offline (viz např. odmlčený web státní uni). Kdo za to může? USA? A nebo s pomocí Číny (kabely jdou jen z Číny)? Infrastruktura není v Severní Koreji zřejmě nic extra (viz photo NASA níže), ale připojení prý mívají ok. Každopádně "SONY hack" začíná nabírat na obrátkách…

Američané chápou CIA

Podle výzkumu veřejného mínění organizovaného pro WSJ/NBC a podle jiného průzkumu PewReserech většina Američanů považuje tvrdé výslechy CIA prováděné po 11. září 2001 za ospravedlnitelné.

Nejzajímavější rozsudek všech dob!

112 stran strhujícího čtení naleznete zde.

Počty obchodních arbitráží celosvětově rostou

Podle nedávno zveřejněných údajů Mezinárodní obchodní komory (ICC) za loňský rok opět významně narostl počet nových obchodních arbitráží vedených dle rozhodčích pravidel ICC. Jedná se přitom o celosvětově nejpoužívanější pravidla pro arbitráže probíhající před stálými rozhodčími soudy. Jaké údaje ze statistik ICC vyplývají?

Mimochodem, roste i počet arbitráží s účastí státu nebo státní entity, resp. rozste jejich podíl v rámci celkového počtu obchodních arbitráží. Už je to více než desetina všech arbitráží dle pravidel ICC. Těžko říct, proč. Ohledně dalšího viz můj textík na Patrii.

Ondrej Ditrych - Bracing for Cold Peace. US-Russia Relations after Ukraine

The crisis in Ukraine has turned the tables of the post-Cold War relationship between the United States and Russia. The ongoing transformation can result in a number of outcomes, which can be conceived in terms of scenarios of normalisation, escalation and ‘cold peace’ – the latter two scenarios being much more probable than the first. NATO ought to shore up its defences in Central and Eastern Europe while Washington and its allies engage in a comprehensive political strategy of ‘new containment’. This means combining political and economic stabilisation of the transatlantic area with credible offers of benefits to partners in the East and pragmatic relations with Russia which are neither instrumentalised (as was the case with the ‘reset’) nor naïvely conceived as a ‘partnership’.

The International Spectator, Volume 49, Issue 4, 2014

Dynamika bezpečnostního dilema #Hollywood

Protokol irskému lidu

Docela v tichosti ratifikovala Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy koncem listopadu i poslední země - Itálie. Už před čtyřmi lety přispěl na Jiné právo výborným článkem Robert Zbíral (velmi výstižný název: Jak rychle (a nenápadně) lze změnit primární právo EU aneb je možné ošálit Václava Klause?), v němž poukazuje mimo jiné na to, jak změny primárního práva mohou proběhnout mimo pozornost veřejnosti a také o tom, že není jasné, jakou většinou v Parlamentu předložené doplnění primárního práva schvalovat. Já bych dodal, že stálo chvilku googlování zjistit, jak na tom ratifikační proces irského protokolu je. Našel jsem a posílám pár perliček:

• Drtivá většina států protokol podepsala 16. května 2012, ČR 21. května a poslední Řecko 13. června 2012. 
• Jako první protokol ratifikovalo Rakousko (září 2012), a to dokonce ještě před samotným Irskem (říjen 2012). 
• Následně 22 států osmadvacítky ratifikovalo v roce 2013. Letos se připojily Chorvatsko (únor 2014), Belgie (květen 2014), jako předposlední ČR (říjen 2014) a černého Petra držela Itálie (listopad 2014).
• Protokol začal platit 1. prosince 2014.  

Bush 2016

Blíží se rozhodnutí, zda bude za GOP kandidovat na prezidenta USA Jeb Bush. Prý se Bush rozhodne do konce roku. Zatím mluví hodně o tom, jestli by to stálo za to s ohledem na rodinu atd. V pondělí se na večeři The Wall Street Journal’s CEO Council uspořádané v Georgetown neighborhood v DC vyjářil, že, jak ostatně tradičně, není jednoduché projít primárkami, aby si člověk radikálními postoji v případě úspěchu nezabouchl dveře úspěchu v obecných volbách, kde je spíš potřeba zaujmout nerozhodnuté.

Na akci se sešla zajímavá sbírka hostů, od šéfky IMF, přes republikánské politiky a sponzory, až po seniorní poradce Obamy (Susan Rice, Valerie Jarrett). U stolu se sešli Bush, šéf News Corp. Murdoch a Jarrett.

Valerie Jarrett, Rupert Murdoch, and Jeb Bush tonight at #WSJCEOCouncil pic.twitter.com/9rL1IsCXo4
— John Bussey (@johncbussey) December 1, 2014

Mezi republikánskými politiky nechyběli ani možní zájemci o nominaci do prezidentských voleb (Paul Ryan, Rand Paul). Společně s Bushem to tak byla asi možnost, jak se ukázat před sponzory volebních kampaní. Někteří z nich odpověděli na to, jestli budou kandidovat...

Případný souboj Clinton vs. Bush by byl samozřejmě pikantní, ale nebylo by dobré mít pro změnu prezidenta USA, který za sebou má víc exekutivních/manažerských zkušeností, než pozice profesora ústavního práva a senátora?

Btw., jedna z Bushových klíčových oblastí zájmu je i vzdělání. Zajímavý náhled do vzdělávacího systému USA.

A ještě k přistěhovatelské politice USA. Výborný závěr.

Kdo z vás to má?

Předně díky moc Lukášovi za udržování blogu při životě. Kombinace zdravotních a pracovních nesnází způsobila chronicky nedohnatelné termínové manko vedoucí k mé blogovací odmlce. Nyní se mi podařilo vymanit ze stádia katastrofa, tudíž doufám, že se opět dostanu k aspoň náznakem pravidelnému psaní na Politica Mundi. Bezprostředně mě ke krátkému příspěvku vyprovokovala nádherná pasáž z článku Kláry Veselé "Právo se zahalovat", který vyšel na stránkách Bulletin-advokacie.cz a který reaguje i na můj převážně informační text v Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci.

"Chápu, že oba vážení autoři mnou kritizovaných článků toto vůbec nechápou. Oba totiž jsou mladí, perspektivní, excelentně a exkluzivně vzdělaní muži s vysokým sociálním statusem (mimo jiné oba učící na univerzitách) a s ekonomickým statusem zajišťujícím jim podstatně vyšší než průměrný příjem. Chápu, že se těžko kdy setkali se sociálním distancem, s oním neviditelným stropem, zdmi i podlahou, které vás mučivě vytvarují do podoby, která má se svobodou a svobodnou vůli málo co společného."

Od kandidátky na post ústavní soudkyně, skoro-kandidátky na prezidentku a poslankyni Evropského parlamentu samozřejmě taková slova zahřejí. Aby celý příběh dostal správně absurdní třešničku, dopálil se jeden můj blízký kamarád po zjištění, že nehodlám na text reagovat, natolik, že reakci za mě sepsal sám. Přečíst si ji můžete zde.

Mr. Reasonable

Jako obvykle v podobných případech, potenciální odzbrojovací smlouva s Íránem stojí hlavně na otázce ověření jejího dodržování. Obamova administrativa zřejmě věří, že by byla schopna kontrolovat tzv. "breakout capacity" Íránu. Podle jiných to bude dost složité...

A co ten dnešní deadline?

More ABC US news | ABC World News

Václav Havel Bust Dedication Ceremony (online)

Dnes od 19. hodin našeho času online přenos z DC.

VHLF
A bust of Václav Havel, the first president of the Czech Republic, will be dedicated at a U.S. Capitol ceremony on Wednesday, November 19. After the dedication in National Statuary Hall, the bust will be added to the Capitol’s Freedom Foyer, joining Winston Churchill, Lajos Kossuth, Abraham Lincoln, and George Washington.



The announcement was made by John Boehner, Speaker of the House, on September 22, 2014.

The bust will be unveiled by Mrs. Dagmar Havlova after remarks by John Boehner, Speaker of the House, Nancy Pelosi, Minority Leader, Congressman Ed Royce and Senator Robert Menendez. Jan Hamacek, Speaker of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic, Bohuslav Sobotka, Prime Minister of the Czech Republic, and other U.S. and Czech politicians and dignitaries will attend the dedication.

Through the prodigious efforts of Elliot Berke and Milton Cerny, members of the VHLF Board of Directors, the US House of Representatives passed a bipartisan resolution honoring President Václav Havel on March 11, 2014.

The author of the bust is Czech-American sculptor Lubomir Janecka.

Google soudcem?

Zajímavý článek na WSJ o aktuálním vývoji v rámci debaty o právu být zapomenut, o kterém jsem psal třeba zde. Jednou z otázek je, zda chceme, aby soukromá společnost (Google) rozhodovala, na základě širokého zdůvodnění Soudního dvora EU, který odkaz se objeví ve výsledcích vyhledávání, a který bude "zcenzurován". Měl by to být Google, který by tak byl stranou i soudcem zároveň?

Rozsudek CJ EU samozřejmě dopadá na všechny vyhledávače. Jak se s tím popasuje seznam.cz? A co čínské vyhledavače? Ty pak budou rozhodovat, které odkazy v EU se budou cenzurovat? :-)

“It would be astonishing if, for liberal reasons, Europeans were forced to consult Chinese search engines. It’s almost half a joke. Take it as such.” (Professor Floridi)

#Chameneí

Jaké má Írán podmínky v rámci jednání o jaderném programu? Jak docílit zničení Izraele? Kdo má na svědomí vznik ISIS? Na vše odpoví Twitter účet nejvyššího představitele Íránu. + něco navíc (práva žen, bídní Američané, zpropadená Británie, atd.)

Everyday Palestinians are killed/tortured by US-backed #Israel while US considers itself biggest advocate of #HumanRights. #TortureReport
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) October 29, 2014

Why should & how can #Israel be eliminated? Ayatollah Khamenei's answer to 9 key questions. #HandsOffAlAqsa pic.twitter.com/IVPOuNfMQH
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) November 9, 2014

What are the features of #Iran's diplomacy? #IranTalks #IranTalksOman pic.twitter.com/1woZ6CdLBZ
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) November 10, 2014

Takfirism and #ISIS were created by the hands of Imperialists to pit Muslims against each another. #Iraq #Syria pic.twitter.com/MGZr7EpVEh
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) October 18, 2014

Why does Ayatollah Khamenei support the #NuclearTalks? #Iran #IranTalksOman pic.twitter.com/awJ9OxTfOg
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) November 10, 2014

Arrogants don't attach any value on lives of individuals. The English hunted Aborigines for pleasure! https://t.co/ra6KXrCIkX #ColumbusDay
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) October 14, 2014

#Iran’s red lines in the #NuclearTalks pic.twitter.com/YEQOLeJphX
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) October 12, 2014

#ImamAli (pbuh) said: Wife is a flower; she’s not your house servant to do your heavy works. #RuralWomen #Iran #Women pic.twitter.com/WcXR9oSDlU
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) October 15, 2014

I don't approve of depriving #girls fr education over false traditions. #Islam is agnst ignorance.#ISIS #DayofTheGirl pic.twitter.com/DsWwOaMBQl
— Khamenei.ir (@khamenei_ir) October 11, 2014

Kagan v. Zakaria

V rámci MunkDebates se střetli debatéři and otázkou:

Obama’s foreign policy is emboldening our enemies and making the world a more dangerous place.

Robert Kagan + Bret Stephens ANO  /  Fareed Zakaria + AM Slaughter NE.
Dole viz video, začátek debaty okolo 30:00.



Kdo vyhrál?

The results are in. Con wins! 57% moved to 68%! Congrats to @FareedZakaria and @SlaughterAM pic.twitter.com/aEVtQ9U54v
— The Munk Debates (@munkdebate) November 6, 2014

Střelivo pro 3Dtištěné zbraně

A konečně je tu i střelivo, které je speciálně uděláno tak, aby nenamáhalo 3Dtištěné zbraně vyrobené z nekvalitního plastu, takže se z těchto zbraní může střílet mnohokrát a opakovaně.

Více v článku na webu Wired. Zde odkaz na design střeliva (aneb udělej si sám).

Ghost Gunner

Asi před rokem jsem zde psal o umělohmotné pistoli The Liberator, kterou lze vytisknout na 3D tiskárně, a jejíž plány si stáhly z těch internetů desetitisícel lidí. Autorem byl jakýsi Cody Wilson, který se jakožto správný anarchista a libertarián snaží skrze technologii ukázat, že celá koncepce "státu" a národní regulace je zastaralá.

No, a novinkou v tomto zápasu je vznik pušky, kterou lze vytvořit doma, a to ne z umělé hmoty, která nic nevydrží, ale z kovu. Společnost Defence Distributed, což je organizace okolo Wilsona, vytvořila levnou domácí CNC frézu, která dokáže obrábět kov a udělat základní stavební díl pušky - pouzdro závěru (lower receiver). Frézu pojmenovali Ghost Gunner a za vstřícnou cenu 1200 USD si ji můžete pořídit pod stromeček. Další součásti pušky už lze koupit v běžném gun shopu. 

Možnost domácí produkce zbraní bez sériových čísel a bez nutnosti vlastnit zbrojní průkaz je zde. Regulace je zde opravdu krok pozadu...

Zatímco Liberator je podle Wilsona hudba budoucnosti, protože 3D printing a umělé hmoty jsou stále na začátku, Ghost Gunner je současnost. Kov je totiž prý "zlatý standard" současných zbraní.

Liberator to mezitím dotáhl do Victoria and Albert Museum v Londýně, největšího muzea dekorativního uměni na světě.

FSS MU goes to Hollywood

iDnes - Ázerbájdžánské studenty v Brně rozčílila výstava o lidských právech

Česko bylo loni nejžalovanější zemí na světě

Podle údajů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) byla Česká republika v roce 2013 nejvíce žalovanou zemí na světě. Pro Českou republiku to přitom není výjimečná situace. Do historických tabulek se Česko stihlo „zapsat“ už i jako nejčastěji žalovaná země Evropy a souhrnném historickém hodnocení patří naší zemi třetí místo na světě. Jak tohoto výsledku ČR dosáhla?

Více k tématu a více pěkných grafů viz můj text na Patria Online.

Michal Kořan živě z DC

Na akci Wilson Center nazvané Does Democracy Matter? v rámci panelu How Effective are the Core Components of US Democracy Promotion? Are they Adequate for Today’s Circumstances? vystoupí dnes v podvečer středoevropského času i M. Kořan z pražského IIR.

Níže živý přenos.



Broadcast live streaming video on Ustream

Klimatizace a Ronald Reagan

Tak zdá se, že vynález klimatizace a její rozšíření v USA nemuselo způsobit jen rozšíření federální moci a centralizace vlády v USA, ale i zvolení Ronalda Reagana...

Jak jsem zde už psal před dvěma léty, vzepětí centrální vlády ve Washingtonu dle jedné legendy umožnil až vynález klimatizace během 30. let 20. století (resp. příchod rel. malé verze na okno). V DC je léto horké s neskutečnou vlhkostí vzduchu. Poslanci se prý před vynálezem klimatizace vždy na léto sebrali a odjeli na několik měsíců domů a neschvalovali žádné zákony. To se změnilo až s příchodem klimatizace... K velkému posílení vlády v USA skutečně došlo za prezidenta Roosevelta ve 30. letech, takže legenda má možná pravdu.

No, a k rozmachu relativně levné klimatizace došlo až v 50. letech. Např. jen v roce 1953 se prodalo asi 1 milion klimatizačních jednotek. To ale způsobilo jednu z největších vln migrace v dějinách USA. S rozvojem klimatizace se totiž na horký jih USA začaly stěhovat kvanta lidí, protože už se dalo žít i na Floridě a v Texasu atd. (sunbelt states). A kdo se stěhoval na Jih? Především starší běloši, kteří volili spíše Republikány. A co se stalo s volební mapou? Během čtyř dekád 1940 až 1980 došlo k úbytku obyvatel severních států a přírustku jižních států, a stejně tak i voličů, resp. voličské síly (asi 50 až 60 electoral votes). Takže nejenže konzervativci posílili pozice na Jihu, ale i samotný Jih získal větší význam v rámci volební matematiky v prezidentských volbách (viz "Historic electoral vote distribution"). "Sunbelt states coalition" přitom hrála zásadní úlohu při zvolení Ronalda Reagana … alespoň tak celou věc vysvětluje autor nové knihy a TV pořadu "How We Got to Now: Six Innovations That Made the Modern World".

Nuž, opravdu?

Nebo jen něco ve smyslu falešných korelací typu korelace výdajů USA na vědu a počtu sebevražd udušením v letech 1999 až 2009?

Citizenfour

Laura Poitras, dokumentaristka a jedna z novinářů, kterým Edward Snowden poskytl tajné dokumenty americké vlády, natočila dokument o Snowdenovi nazvaný Citizenfour. Ten byl minulý týden promítán na NYFF. Portrét Poitras z New Yokkeru je zde.

Mimochodem, vztah Poitras a Snowdena není zajímavý jen z pohledu národní bezpečnosti atd., ale i z pohledu fungování západních/globálních novinářů v této aféře. Poitras od Snowdena dostávala tajné dokumenty, psala o Snowdenových dokumentech a o celé aféře NSA jako freelancer pro NYT (a další noviny), přičemž si přinesla své dokumenty a za své články samozřejmě dostala zaplaceno. Poitras tak byla zároveň předmětem článků ohledně Snowdena, byla také zdrojem informací použitých v článcích a také byla reportérem/novinářem, který o celé záležitosti psal.

Není proto divu, že tento poněkud netradiční způsob označil šéf NSA za "prodej národněbezpečnostních dokumentů", když NYT, které prý za informace nikdy neplatí, platily Poitras za její články. Nuž, na druhou stranu není divu, že novináři tuto interpretaci považovali za skandální.

K tématu viz video z NYU event. Ohledně Poitras (i když není jmenovaná) hlavně Benjamin Wittes (asi 40. až 45. minuta).

Rozhovor s Edwardem Snowdenem

Online rozhovor vedla Jane Mayer z časopisu New Yorker.

Forum 2000 (živý přenos)

Podivné informování o výběru AG za ČR

Na stránkách Česká justice, které se v podtitulku pyšní popiskem nepřehlednější průvodce českou justicí, před pár dny vyšel článek informující o sedmičce českých kandidátů na funkci generálního advokáta u Soudního dvora. Netuším, co je Česká justice zač, ale článků vydávají dost a zjevně mají ideologicky jasno (viz např. nejčtenější Šabatová navrhuje ještě více sešněrovat vztahy mezi lidmi kvůli diskriminaci). Ve výše zmíněném kusu o výběru AG ani nemusíte moc pátrat, aby bylo jasno, komu autorka Irena Válová v naoko informačním textu fandí. Už perex naznačuje: "V konkurzu na generálního advokáta Evropského soudního dvora se přihlásila různorodá společnost právníků. Od magistrů práva až po profesorku práva ve špičkové funkci soudkyně mezinárodního soudu, od bloggerů o právu po právníky, kteří svůj právní názor vyjadřují pouze usnesením, od učitelů práva až po právní profesionály z každodenní praxe advokátní kanceláře." U medailonku Ireny Pelikánové si pak neodpustí větičku "Jako jediná z kandidujících úspěšné prošla profesorským řízením podle zákona České republiky (..)." Michal Bobek je navzdory své záplavě titulů ověnčen "jen" magistrem a doktorátem. Vrchol představuje krátké dvanáctiřádkové představení Ondřeje Vondráčka, z nějž polovinu tvoří následující zcela nepostradatelná informace: "Podle zápisu o obhajobě doktorské disertační práce v roce 2011, byla oponentkou práce Ondřeje Vondráčka s názvem Nepřímá držba cenných papírů Prof. JUDr. Irena Pelikánová, Dr.Sc., která o Vondráčkově práci mimo jiné napsala: Cíl se ukázal nad jeho síly. Množství překvapivých rozporů, nejasné představy, přílišné množství formálních nedostatků je další z diskvalifikujících prvků. Stejně jako Ondřej Vondráček také jeho někdejší oponentka Irena Pelikánová nyní podala kandidaturu do výběrového řízení na generálního advokáta."
Doufal bych, že aspoň při výběru takové pozice se bude rozhodovat o meritu a podobné mediální mlhy si odpustíme. Samozřejmě, můj optimismus mohl krotit nedávný výběr soudce ESLP a Tribunálu, kde mimochodem Pelikánová nakonec sehrála roli pozitivní hrdinky. Vůbec nezpochybňuji erudici či vhodnost Pelikánové pro post AG, jen mi nepřijde vhodné, aby přeskakovala z Tribunálu na AG po pouhém roce a půl svého dalšího funkčního období. Stejně tak atmosféře férovosti nedodá působení syna I. Pelikánové na pozici prvního náměstka ministryně spravedlnosti, který se k výběru také veřejně vyjadřuje (viz článek v LN: „Držím se od konkurzu co nejdál, protože jednou z přihlášených je moje matka.“ „Bylo by dobré to nepokazit. Věřím komisi, že dobře vybere.“). Uvidíme v půlce října, jestli ministryně spravedlnosti při vyhlášení verdiktu devítičlenné výběrové komise, jíž předsedá, svého náměstka Pelikána potěší.

Britský parlament rokuje k zásahům proti ISIL

Sledujete debatu britských zákonodárců k návrhu vlády na vojenské zásahy proti ISIL v Iráku.
Nikoliv zřejmě v Sýrii.

Bill Clinton doporučuje ke čtení

Pozor, radí sám Gary King!

Insisting that outlines precede writing is nutty. We learn about the subject by writing; better to make an outline while writing
— Gary King (@kinggary) September 16, 2014

… there will be chaos

Post by Anne Applebaum.

Co říkala ruská delegace na jednání se zástupci Ukrajiny a EU v Jaltě přesně před rokem, když se jednalo o to, zda Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU? 

"The Kremlin has warned Ukraine that if the country goes ahead with a planned agreement on free trade with the EU, it faces inevitable financial catastrophe and possibly the collapse of the state."

"Glazyev, speaking on the sidelines of the discussion, said the exact opposite was true: 'Ukrainian authorities make a huge mistake if they think that the Russian reaction will become neutral in a few years from now. This will not happen'."

"The Kremlin aide added that the political and social cost of EU integration could also be high, and allowed for the possibility of separatist movements springing up in the Russian-speaking east and south of Ukraine. He suggested that if Ukraine signed the agreement, Russia would consider the bilateral treaty that delineates the countries' borders to be void."

"'We don't want to use any kind of blackmail. This is a question for the Ukrainian people,' said Glazyev. "But legally, signing this agreement about association with EU, the Ukrainian government violates the treaty on strategic partnership and friendship with Russia." When this happened, he said, Russia could no longer guarantee Ukraine's status as a state and could possibly intervene if pro-Russian regions of the country appealed directly to Moscow."

"Signing this treaty will lead to political and social unrest," said the Kremlin aide. "The living standard will decline dramatically … there will be chaos."

#muslim #hipsters

Marek Čejka Photography

Profant vs. Lindner

Na webu Respektu se objevil text od Tomáše Profanta "postrozvojově" kritizující předchozí článek o Africe, který sepsal Tomáš Lindner.

Samantha Power na Twitteru k Ukrajině

Americká velvyslankyně u OSN na téma Ukrajina v ne zcela diplomatickém duchu:

Premiér Sobotka pro Foreign Policy

Zde Sobotkův text, zde Bilerova parodie.

Ralls Corporaton vs. CFIUS

K zajímavému vývoji došlo v kauze týkající se amerického systému posuzování zahraničních investic z hlediska jejich národně-bezpečnostní rizikovosti. Jedná se o pole působnosti Výboru pro zahraniční investice (CFIUS) a výkonné moci jako celku. Soudní spor čínského investora s Výborem a prezidentem USA prověřil šíři jejich pravomocí v národně-bezpečnostní oblasti. 

Více na Jiném právu.

Dlouhý vzývá Reagana

Nový předseda Hospodářské komory ČR na iHned odsoudil politiku sankcí a podpořil české podniky ve snaze přes současnou krizi udržovat dobré vztahy s ruskými partnery.

Je tu však i dlouhodobější aspekt celé krize. Ronald Reagan byl zapřisáhlým odpůrcem Sovětského svazu. Jednou z prvních věcí, kterou však po zvolení prezidentem udělal, bylo zrušení embarga na vývoz amerického obilí do SSSR, přijatého jeho předchůdcem Jimmym Carterem po sovětské invazi do Afghánistánu. Reagan věděl, že ekonomická sankce dává sovětům nástroj, na který svedou neefektivnost hospodářského systému, a rozhodl se získat převahu díky silnější ekonomice, technologickému pokroku a dostatečným výdajům na zbrojení. Historie prokázala, že měl pravdu.

Poučme se od Reagana: mít státnickou sílu nepoužít krátkodobě lákavé ekonomické sankce (veřejnost má pocit, že se "něco dělá"), ale založit dlouhodobě účinnou politiku. Podobně jako u Reagana v roce 1981 postavené na posilování vlastní ekonomické a vojenské síly, v dnešní době navíc ještě podpořené postupným snižováním energetické závislosti na ruských dodávkách.

Royal Air Force in Action

Irácké zpravodajství

Se zájmem sleduji neutěšenou situaci v Iráku (odkazy na zajímavé články vizte na mém FB profilu v komentářích k minulému článku na blogu) a bohužel podle všeho jezídské drama ještě chvíli potrvá. Tématu si již všiml dokonce i český prostor (třeba iDNES s decentností sobě vlastní: Islamisté vyvraždili už 500 jezídů a část pohřbili zaživa, tvrdí Bagdád). Posledně jsem varoval před nutnou obezřetností vůči servírovanému zpravodajství a zde je důkaz. Erik Wemple z WashPost pozorně stopoval změny na stránkách konkurenčních NY Times při informování o leteckých úderech proti ISIL. Schválně srovnejte dvě verze, jež od sebe dělí pouhá hodinka:
"DOHUK, Iraq — American military forces bombed at least two targets in northern Iraq on Thursday night to rout Islamist insurgents who have trapped tens of thousands of religious minorities in Kurdish areas, Kurdish officials said." (5:16 p.m.)
Kopíruji i s pravopisnou chybou v nadpisu:
"Airstrikes on ISIS Militants Has Begun, Kurds and Iraqis Say
By HELENE COOPER and ALISSA J. RUBIN
WASHINGTON — Airstrikes on towns in northern Iraq seized by Islamist militants began late Thursday in what Kurdish and Iraqi officials called the first stage of an American-led intervention to blunt the militants’ advance and provide emergency aid to tens of thousands of refugees.
The Pentagon firmly denied that American forces had begun a bombing campaign. But Pentagon officials said it was possible that allies of the United States, either the Iraqi or Turkish militaries, had conducted the bombing.
Kurdish and Iraqi officials attributed the bombing campaign to American forces. An announcement on Kurdish television of what was described as an American intervention prompted street celebrations and horn-honking by residents of towns under seige by the Islamic State in Iraq and Syria." (6:29 p.m.)
O pár hodin později se svět dozvěděl, že Obama autorizoval letecké údery... Že se takové zpravodajské přešlapy dějí ohledně Iráku, kterému stejně moc zdejších (ani přespolních) nerozumí, to lze pochopit. Doba internetová zkrátka preferuje rychlost nad kvalitou. Bohužel, o moc lepší pocity nemám ani ze zpravodajství v nedaleké Ukrajině.


Krátce ale zpět do Iráku. Jezídové údajně směřují do Dohuku (občas se píše taky Duhok, Dahuk či Dihok), což je první větší město za přechodem z Turecka, v severozápadní části Kurdistánu. Poté, co projedete post-apokalyptickým zjevením jménem Zakho, tak Dohuk vlastně vypadá docela normálně (vizte aspoň dvě dokumentační fotky, ta značka přechod pro chodce působí hodně komicky). Bazar, lidé na ulicích, staří Kurdové v typických oblečcích se producírují se samopalem přes rameno, kousek za městem je dokonce pěkná vodní nádrž. Trochu horší z pohledu cestovatele je, že se tak porůznu staví silnice, objížďky nefungují, ukazatele taky ne, pořádné mapy neexistují. Takže můžete mít trošku smůlu a ocitnete se v Mosulu, kde se rozhodně ocitnout nechcete, pokud vaším snem není metamorfóza v paštiku... My jsme sice různě bloudili, ale slunce nás naštěstí vedlo na jihovýchod, nikoliv na jih.

Ricardo Hausmann - How to Infer What Countries Know from What They Produce and Why It Matters (viaOcelot)

Krátké vzpomínky na Irák

V nedávné době jsem si hned třikrát připomněl loňský roadtrip do Iráku. Při letu do Číny jsme v noci přelétali místa, které jsme loni brázdili v naší červené dodávce. Arbil z výšky 10 kilometrů vypadal rozhodně jinak, než z výšky 10 metrů (cca výška našeho patra při přenocování na bazaru). Desítky kilometrů vzdálené hořící ropné věže všemu dodaly na dramatičnosti. 

Po cestě zpět jsem vzal do rukou noviny a hned na první stránce Times jsem se dozvěděl, že Emirates od příštího týdne nebudou létat nad Irákem, jelikož je vystrašil sestřel civilního letadla nad Ukrajinou. Schválně mrknu na obrazovku, kde že se to zrovna nacházíme - Irák. Na uklidněnou pomůže úvaha, že jen opravdu exemplární tupec by něco podobného zopakoval, když celý svět viděl, že takovým činem vaší věci zrovna nepomůžete.

Na závěr to nejdůležitější. Zaznamenal jsem zprávu, která v našem tisku (aspoň v tom, který sleduji), nedostala moc prostoru. Jednotky ISIL při postupu Irákem dobyly i vesnice, které obývají Jezídové, a asi s nimi nepěkně naložily. Zde malá odbočka - je dobré přistupovat ke zprávám z této oblasti s velkou obezřetností, moc reportérů tam asi není, technika extra nefunguje, zdroje jsou různé kvality a důvěryhodnosti. I náš mediální prostor například před nedávnem zaplavily  zprávy, jak ISIL při dobytí Mosulu vybrakoval banku a obohatil se o 400 miliónů USD. Za to si už jde pořídit dost bojechtivých bratrů a vyzbrojit je... Jenže později se ukázalo (podle všeho), že tato mediálně vděčná zpráva se nemusí zakládat úplně na pravdě. To jste se již samozřejmě ale nedoslechli/nedočetli. 

Ale zpět k Jezídům. Jedná se o těžce zkoušenou náboženskou minoritu, která v Iráku obývá několik vesnic či měst a už tak zrovna neprosperuje. V porovnání se špatným zacházením ze strany irácké vlády by jim však ISIL připravil úplné peklo, jak o tom svědčí odkaz na článek výše. Také při zvěstech o blížících se džihádistech zvolily desetitisíce Jezídů rychlý ústup. V dalších zdrojích jsem četl, že se chystají do posvátné obce Lalish. Tu jsme loni navštívili a vůbec netuším, jak by se tam mohlo vlézt třeba o tisíc lidí navíc. My jsme měli obrovský problém Lalish vůbec najít, protože irácké úřady jezídskou turistiku příliš nepodporují. Lalish je vklíněn mezi pěkné kopce, občas se najde i nějaká vláha, ale celkově se bavíme o dost vyprahlém kraji se slabší infrastrukturou, jež rozhodně není připraven na absorpci desetitisíců. Další humanitární katastrofa na obzoru...

Samotní Jezídové byli velmi příjemní hostitelé, hned po příjezdu do Lalishe se nás ujal průvodce, který vysvětlil základy víry a provedl nás po zásadních místech. Trochu nepříjemné bylo, že jsme se museli zout, což se na zemi, kde byste bez problémů usmažili vajíčka, neobešlo bez lehčích popálenin na chodidlech. Další poučka zní - hlavně nestoupat na práh, který vyznavači líbají. Samozřejmě jsem se při fotografování zapomněl... Jako bonus - přijeli jsme zrovna v době, kdy se konal křest místního děťátka, tak jsme zhlédli i tuto proceduru a jakožto zřídkavým bílým návštěvníkům se nám dostalo statutu celebrit. Jezídové jsou označováni za tajnou islámskou sektu, spíše se však jedná o mix hinduismu, zoroastrismu, manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství a islámu, který měl svůj vliv již 2 tisíce let před naším letopočtem. O Jezídech se toho celkově asi moc neví (já rozhodně nejsem expert na toto téma), patrně hlavní zdroj negativních postojů vyvěrá ze skutečnosti, že jezídské hlavní božstvo Malak (paví anděl) se nazývá také Shaytan, tedy podle Koránu Satan. To na oblibě nepřidá...

Čejka a Kerry na Blízkém východě

Marek Čejka postoval svůjrozhovor Izraelci se učili od Britů z A2. Odpovídá v něm i na otázku ohledně politiky USA.

Postoj vlády Spojených států amerických k nové palestinské vládě je zatím spíše zdrženlivý, ale nikoliv odmítavý. Současně ale Obama i Kerry otevřeně podpořili vojenskou intervenci v Gaze. Co to vypovídá o vztahu USA k Hamásu?

"Spojené státy jsou dlouhodobou obětí svojí vlastní politiky mnohonásobných standardů, kterou na Blízkém východě uplatňovaly po dekády. Obama i Kerry jsou oba dva vysoce inteligentní politici, kterým musí být jasné, že jim jejich spojenci na Blízkém východě už mnohokrát přerostli přes hlavu. Přesto si mohou myslet „A“ a ve skutečnosti musí s ohledem na své voliče a nátlakové skupiny často říkat spíše „B“."

Nuž, mě by spíš zajímalo, co si dotazovaný myslí o posledním plánu na příměří, který v Paříži razil americký ministr zahraničí Kerry. Ten byl hodnocen i poměrně neutrálními komentátory jakým je třeba David Ignatius jako neskutečná pitomost.

"Kerry’s error has been to put so much emphasis on achieving a quick halt to the bloodshed that he has solidified the role of Hamas, the intractable, unpopular Islamist group that leads Gaza, along with the two hard-line Islamist nations that are its key supporters, Qatar and Turkey. In the process, he has undercut not simply the Israelis but also the Egyptians and the Fatah movement that runs the Palestinian Authority, all of which want to see an end to Hamas rule in Gaza."

"A case can be made for this “kick the can down the road” approach, as I did last week in discussing Kerry’s recent diplomatic negotiations over Iran’s nuclear program and with rival political leaders in Afghanistan. But Gaza has suffered from a generation of brutal expediency. Any deal that reinforces Hamas’s stranglehold — rather than building a path toward change of government, elections and eventual disarmament — is misconceived. In the name of stopping bloodshed this week, it all but guarantees it in the future. That’s why public opinion polls show a strong majority of Gazans back the idea of returning to Palestinian Authority control — because they want an end to the cycle of intermittent warfare."

A co nový plán na jednání mezi oběma stranami? Odhodlá se izraelský premiér Netanyahu k odvážnému kroku?

"In all these ways, Kerry is now headed in the right direction — away from strengthening Hamas and toward empowering the moderates on whom hopes for a more stable and secure Gaza depend.

The question is whether Netanyahu has the courage and political clout to move in the same direction, toward a new framework for Gaza, rather than return to the battered status quo ante — with continued Hamas rule and the recurring wars that some Israelis have described as “mowing the lawn.”

It will be hard for the Israeli leader to embrace this new vision for Gaza because he would have to reverse his earlier opposition to the Fatah-Hamas reconciliation agreement, which he denounced as an embrace by Abbas of Hamas’s terrorist ideology. Netanyahu would also have to be prepared to truly open Gaza to the free flow of people and goods in return for disarming the terrorist groups."

Neúspěch pozitivní diskriminace v USA?

Jste poměrně dobrý student na střední škole, na dobrém okresním gymnáziu. Nejste mezi těmi úplně nejlepšími ve svém ročníku, ale jste výrazněji nad průměr. Patříte mezi menšinu X a v Česku funguje pozitivní diskriminace menšiny X na vysokých školách. Když se hlásíte na univerzity, máte tak celkem dobrou šanci se dostat na ty nejlepší univerzity a nejnáročnější obory, protože jste jednak poměrně dobrý student a jednak patříte k menšině X, takže škola vás potřebuje, aby naplnila svoji "kvótu". Máte ale také mnohem větší šanci, že studium nedokončíte, protože na vás bude prostě příliš náročné. Zatímco na dobré univerzitě a na realisticky vybraném oboru byste měl vysokou šanci uspět, na nejlepší univerzitě v zemi to bude velmi těžké, protože budete soupeřit nejen s těmi nejlepšími studenty z ČR a SR, ale i nejlepšími studenty z jiných zemí, kteří budou také členové menšiny X.

Výsledek? Méně členů menšiny X s dokončeným vysokoškolským vzděláním.

Alespoň tak zatím rozumím (zřejmě klíčovému?) argumentu Jasona L. Rileyho proti affirmative action, jak jej sepsal v jedné z kapitol knihy Please Stop Helping Us: How Liberals Make It Harder for Blacks to Succeed. Skrze odborné studie provedené např. na MIT nebo Harvardu (dlouhodobé sledování výsledků přijímacích politik těchto univerzit, atd.) autor tvrdě kritizuje výsledky afirmativní akce na podporu černých studentů. Prý vyvolal bouřlivé reakce, zatím jsem našel spíše pozitivní (konzervativní) recenze… Zdá se ale, že kniha je opravdu založena na mnoha a mnoha odborných studiích. Kniha se zabývá i dalšími liberálními programy jako minimální mzda, voličské průkazy, atd.

Výborný rozhovor s autorem je na C-Span. K affirmative action viz čas 8:00.



Celý rozhovor s autorem pro BookTV zde.
Přednáška Rileyho na Heritage Foundation. 

Je to třaskavé téma a velmi zajímavá politicko-právní otázka - např. s ohledem na judikaturu SCOTUS za poslední dekády a vzhledem k výměně pozic, kterou liberální právníci a konzervativní právníci k affirmative action (respektive k možnosti diskriminovat na základě rasy) za posledních 50 let v USA prodělali. Nuž, ještě mít trochu času na to, abych se k té knize dostal.

Letní knihy Billa Gatese

Přes rozhovory s Václavem Smilem na iDnes a Wired jsem se dostal k blogu Billa Gatese. Hodně čte. Naposledy vyvěsil seznam knih, které doporučuje jako letní čtení. O ekonomické krizi, o Theodoru Rooseveltovi, o byznysu, o klimatických změnách, o americké reformě zdravotnictví a jeden román. Já bych asi začal tím Rooseveltem. V ČR se o něj asi moc lidí nezajímá, ale byl to teda pašák.

"Roof knocking"

Izraelci se zřejmě mnohdy snaží co nejvíce omezit civilní oběti svých vojenských akcí v Palestině. Viz např. "roof knocking".

"Knocking the roof" is the Israeli military practice of warning the residents of a building they are targeting that they should get out. Warnings can come via a phone call or a warning missile: In this case, the occupant of the house, Samir Nofal, received both, Watania reports (it's worth noting that the video's description says the second missile strike came five minutes after the first, so the footage may have been edited). The practice has become one of the most controversial aspects of the current conflict." (viz WashPost)

0:12 - roof knocking
1:20 - opravdový útok



Okolo času 1:15 je vidět střih (viz kouř prachu vycházející z okna zasažené budovy ve 2. patře). Nevím, co si myslet o načasování. Pokud je popisek správný, je 5 minut vhodný časový odstup?

Kritici tvrdí, že telefonní hovory jsou často spíše prostředkem psychologického teroru a že "roof knocking", tedy střílení raketami, nelze považovat za efektivní "varování".

2014 EP Elections: Disappointing Mullet Contest

Jak jste si možná povšimli, naše atraktivní anketa o nejlepší deku v podání kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu se zcela nečekaně vynulovala. Samozřejmě podezříváme ruské hackery, kterým nekonvenovala možná difamačně laděná interpretace výsledků. Každopádně z průběžných výsledků bylo zřejmé, že Jan Keller válcuje. Ano, za svou majestátní řepu a dlouholetou rezistenci s ní cokoliv dělat si triumf prostě zasloužil. Pro mě osobně bylo zklamáním, že více přízně nezískal Roman Škrabánek, jenž – jak správně poznamenal kolega Emdžej – měl ten správný kolotočářský šmrnc. Získal jsem ten samý dojem, že zkrátka tento okamurista své image věří a je s ní plně ztotožněn. Těch typů z istanbulského bazaru, co za vámi s úlisným úsměvem a slovy „ma frend“ přijdou, aby vám prodali jakoukoliv dečku jako „handrid prsent silk, gud prajs ounly for ju“ není nikdy dost.
Ale proč vlastně dissapointing? Stačí se podívat na zlatá léta mulletu a takového Mílu Pennera. Ultimativní sbírku pak představuje naše fotbalová repre z krásných raných devadesátých. Díky za všímavou péči Petra Ocelíka a jako bonus dodávám něco, čemu se obvykle říká „scholarly discussion“. Má to hloubku!

Zdroj: http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/postcards-Czechteam_1995.asp 

Když David potká Janu...

Díky projektu JANE (Judicial Accountability in New Europe) Davida Kosaře dostal i dělný lid brněnský šanci podívat se na současnou špičku bádání o soudech a soudcích. Početné delegace z Prahy a Olomouce přispěly k tomu, že plenární sál Nejvyššího správního soudu se velmi slušně zaplnil, tudíž Ginsburg, Follesdal a spol. měli ke svému přemítání velmi důstojnou kulisu. Na příspěvek Toma Ginsburga jsem se vyloženě těšil, na Berkeley o něm hovořili jako o nejzajímavějším ústavním právníkovi současnosti. Velmi interesantně vypadají také výstupy z jeho Comparative Constitutions Project. Na NSS pohovořil o soudcovské reputaci (blíž viz jeho články s Nuno Garoupou), již označil za koncept vyššího řádu než koncept soudcovské nezávislosti. Zatímco o reputaci usilují všichni soudcové, o nezávislost nutně nikoliv. Třeba soudcové v Číně chtějí mít hlavně dobrou reputaci u stranických potentátů, přičemž rozhodně nezkoušejí maximalizovat nezávislost. 

Robert Hazell, neskutečně roztomilý Thierry Renoux a Fabian Wittreck pohovořili o vývoji soudcovské moci v UK, Francii a Německu, Cristina Parau přidala pohled na region CEE. Neděli odstartovali Andreas Follesdal s příspěvkem o legitimitě ESLP a Christoph Krenn o nezávislosti SDEU. Andreasovo téma jsem cca pokryl v textu do knihy Dvacet let Úmluvy od Bobka a spol., o SD se taky nějak zajímám, tudíž jsem se nic moc nového nedozvěděl. O to víc pak nadchl panel se Zdeňkem Kühnem a Michalem Bobkem věnovaný zdejším soudním trablům a instituci soudcovských rad (viz článek M. Bobka a D. Kosaře). Co rozhodně potěšilo, pak skutečnost, že čeští akademikové (byť působící v zahraničí) patřili dle mého mínění k těm nejlepším z celého našlapaného pole. A teď pár otázek, které mě napadly, ale neměl jsem je promyšlené tak, abych se odvážil zeptat...

Zejména kovaným právníkům musela brnět hlava z neustálého používání sousloví principal - agent model (concept, theory atd.). Inflační použití mi přišlo zbytečné, zvláště pro nadnárodní soudy jako SD či ESLP se nehodí, jelikož agent není lehko kontrolovatelný a diktuje i principálovi, což činí tento deskriptivní nástroj stěží použitelným. Státy samy přijímají pravidla, která znesnadňují P-A situaci. Ostatně přímo k SDEU o tom psali Karen Alter nebo Alec Stone Sweet, kteří vyměnili agenta za trustee (což taky párkrát zaznělo). Pro zájemce o obecnější trend delegace rozhodování z volených na nevolené instituce doporučuji článek Sweeta a Thatchera. 

K mnohému, co jsem vyslechl, by se přitom podle mě hodil snad ještě lépe další vlivný deskriptivní model, a to nějaká variace na Hirschmanův Exit a Voice (viz např. Weilerovu aplikaci tohoto konceptu na vývoj ES). U silných soudů, od nichž je nesnadný exit (ať už úplný, nebo změna pravidel hry, nebo nerespektování rozsudku), se státy snaží o silnější kontrolu na vstupu. Skrze vyšší kontrolu voice (typicky výběru kandidátů na soudce) se snaží minimalizovat nutnost uchylovat se k exit. Jinými slovy, pokud je libovolný orgán (domněle) nevýznamný, pak tam posíláme jakékoliv trafikanty. Když ale začne být relevantní (např. soud státům velí změnit domácí praxi), pak začneme více dbát o to, aby orgán produkoval nám konvenující výstupy. 

U poslouchání Michalova příspěvku k soudcovským radám mě hned napadla tradiční sociálněvědní otázka - "What is this a case of?". Michal (a David) říká, že soudcovské rady v zemích CEE nefungují, a pokud se zdá, že ano (Polsko), pak mají velmi slabé pravomoci, tudíž se v zásadě nekvalifikují na plnohodnotný případ soudcovské samosprávy. Napadlo mě, jestli je životaschopná obecná hypotéza říkající cca: samospráva vede k suboptimálním výsledkům. Soudcovská samospráva není jistě jediným případem nefungování, stačí se podívat na selhávání různých sportovních svazů (na mezinárodní i národní úrovni), hospodářských komor a podobně. Případ soudcovských rad mě velmi zaujal, možná se rozborem tohoto konkrétního případu dotýkáme něčeho hlubšího. Třeba seberegulace a sebeadministrace vedou s vysokou pravděpodobností k produkci neuspokojivých výsledků. Insideři s různými zájmy a službičkami a protislužbičkami se nedovedou oprostit od sledování vlastního omezeného zájmu. Zapojením outsiderů, kteří nejsou do mikropolitikaření nijak zataženi a výsledky jejich činnosti se jich nebudou přímo dotýkat, možná dosáhneme lepších výsledků, neboť se zapojí racionální celostnější pohled, jenž není veden pouze vlastními bezprostředními zájmy. Moc rád bych se teď vrhl na studium částí této knihy, protože podobné úvahy již jistě mělo mnoho povolanějších, ale bohužel zvítězí bezprostřední zájem napsat posudek před velmi nejistým osudem nějakého článku v mlhavé budoucnosti. 

#Juncker

Row brews over new EU president as Angela Merkel backs Juncker http://t.co/Y4O7uLXE7I pic.twitter.com/X0ZnSSkMco
— BBC News (World) (@BBCWorld) May 31, 2014

Cameron 'warned Merkel over Britain quitting' European Union http://t.co/74RG8KfcLe
— Telegraph News (@TelegraphNews) June 1, 2014

UK, France seek to block Juncker from top EU job http://t.co/JRwXqYdNDq
— FRANCE 24 (@FRANCE24) June 1, 2014

Italy PM says Juncker not the only candidate for EU Commission http://t.co/qJliEStXq1
— Reuters World (@ReutersWorld) June 1, 2014

Polish PM #Tusk: tough discussion among EU leaders, declares support for #Juncker http://t.co/BOD3EtArET #EU #EP2014 #EPP #Poland
— Poland in the EU (@uniaeuropejska) May 27, 2014

Juncker Wins Spain PM's Backing for Top EU Role: Former Luxembourg prime minister Jean-Claude Juncker received... http://t.co/sSMbekLyBp
— Stigmabase | ES (@PairsonnalitesE) May 28, 2014

#Sweden, #Netherlands, #Finland and the Baltics share #Britain's concerns on #Juncker's bid for EU top job @Reuters http://t.co/8Tx9pqWR7p
— cep (@CEP_EU) May 28, 2014

A co ČR?

Jean-Claude Juncker?

Malenovský, Kühn, Bobek, Komárek etc.

V pátek 23. května se konala v Praze konference České společnosti pro evropské a srovnávací právo s názvem "České právo deset let po přistoupení k EU: Existuje Europeizace?", jíž se účastnily hvězdy domácí právní teorie i praxe a dost možná jsme viděli i příštího generální advokáta u SDEU. Jako nejlepší se jevil "soudcovský panel", kde byly ke slyšení dva podle mě nejzdařilejší příspěvky - Z. Kühn a M. Bobek. Oba využili svých 10 minut výborně, chtěli na omezeném prostoru něco říci a to se jim povedlo. Jaký to rozdíl oproti klasickému českému konferenciérství, kdy se první minuta zabije tím, jaká je škoda, že nemá více prostoru. Pak dvě minuty sdělením, o čem to bude. Ve čtyřech minutách následuje samotná řeč a zbylé tři minuty se stráví zopakováním, jaká to je škoda, že není víc času a co vše by nám pověděl, kdyby ten čas měl. Něco takového předvedl děkan pražských práv J. Kuklík, přičemž obsah se cca rovnal formě, těžké zklamání... Dost překvapivě mě nijak nenadchl ani příspěvek jindy brilantního Honzy Komárka (LSE), který se zadíval na český polistopadový vývoj skrze Havlovy koncepty, ale nepřišlo mi to nijak objevné, ani zajímavé. Na druhé straně, ještě jsem nečetl článek, z nějž vycházel, tak si třeba názor poupravím.

Pár útržků: soudce SD J. Malenovský prezentoval svůj etatistický světonázor, pozoruhodné byly zejména glosy k chystanému posudku SD na přistoupení EU k EÚLP, jimiž reagoval na příspěvek T. Bočka, českého velvyslance u RE. Nevím, jestli je to deformací z povolání, ale Boček toho teda taky moc neřekl... Každopádně se zdá, že by přistoupení mohlo v Lucemburku zažít horké chvilky. 

- Velmi mile působil soudcovský panel koreferujících, Šimičková, Simon a Cepl intelektuální a rétorickou vybaveností dělali soudcovskému stavu čest. 

- Na SZZ to musí být divočina...
- Opět se ukázala slabina právnického přístupu - všichni si hrozně moc myslí, ale nevěnují trochu času tomu, aby věděli. Empirické podloží by mohlo být budováno pečlivěji, mnoho tvrzení se opíralo jen o anekdoty.
- Nesejde se tak často taková koncentrace lidí, kteří se tak rádi poslouchají.

- Z. Kühn ukázal kousky výzkumu ke vlivu unijního práva na členské země (ČR, PL, HU), osobně jsem měl lehčí pochybnosti ohledně designu výzkumu a jeho validity. Pokud chtějí zkoumat vliv členství v Unii na soudcovskou argumentaci, pak jde samozřejmě jít klasickou cestou before - after, ale příhodnější by bylo zařadit i mimounijní zemi, aby se odfiltroval vliv dalších proměnných. Kühn cca tvrdí, že vlivem členství v EU se soudní argumentace stává diskurzivnější a komparativnější. Co když se ale jedná o celoevropský trend a členství v Unii na to nemá takový dopad? Možná je na to ale pamatováno, slyšel jsem jen desetiminutové vystoupení, tak těžko soudit. 

Moderate Mullett Contest - EP 2014 Elections in Czech Rep

Organizační výbor Smekal - Hoder - Ocelík vypisuje anketu O nejlepší deku voleb do EP (vizte lišta vpravo). Původně jsme očekávali něco jako The Ultimate Mullett Contest, ale letmá přehlídka kandidátů napověděla, že se dostaneme maximálně k intenzitě Moderate. Na soupisce se nachází povětšinou jen pár pofidérních semi-mullettů, doba už není, co bývala, když se JJ68 proháněl s kolosální dekou pod přilbou, a zdatně mu sekundovali borci v poslaneckých lavicích.

Níže předkládáme náš výběr. Nutno říci, že všechny strany neposkytují fotky svých kandidátů, tudíž některé skvosty mohly zůstat utajeny. Ačkoliv se pár solidních mullettů objevilo i u žen, omezili jsme se pouze na kandidáty mužského pohlaví, jelikož u žen přeci jen chápeme účes jako součást širšího vědomého konceptu, či chcete-li hlubšího plánu.

Nedostatek kandidátů by mohla nahradit kvalita, nicméně třeba bombastický Dolejš bohužel asi nekandiduje. Povšechný úpadek mulletové kultury aspoň trochu zachraňuje fakt, že dominantního dekoslava si za samotného lídra kandidátky vybrala nejsilnější strana posledních voleb do PS.

Snad poslouží pár tipů, na něž se při výběru zaměřit. Asi nejzásadnějším je poměr ofča/deka. V tomhle ohledu se bude konkurence asi ještě dlouhá léta pouze obdivně dívat na záda exemplárnímu Radovanu Hromádkovi. Vedle čistě rozměrových kalkulací se můžeme zaměřit také na pěstěnost (např. prostříhanost) ofiny a mullettu (viz např. Martin Frýdek), případně na huňatost (prvoplánovitě maskulinní Trifon Ivanov) či na odiv stavěnou nekomplikovanost (Lumír Mistr).

Další inspiraci můžete načerpat u současného Master of Mullett, kapitána našeho úspěšného daviscupového týmu Jaroslava Navrátila, jehož demonstrativní deka (neboli - i s tímhle jsme schopní vás porazit...)  už stála za mnoha triumfy. Podceňovat nelze ani respektovanou "brněnskou školu mullettu" - Libor Soldán, Petr Kocman, Milan Pacanda či třeba Radek Rettegy.

Ale již nebudeme rušit, zde jsou naši dekandidáti:

Jan Keller (ČSSD)

Roman Škrabánek (Úsvit přímé demokracie TO)

Jiří Nekovář (Úsvit přímé demokracie TO)

Přemysl Rabas (Zelení)

Jiří Votoček (Suverenita)

Petr Cibulka (Pravý Blok)

Bohuslav Klíma (Moravané)

Batman po sedmi letech

Kam se posune nový Batman sedm let od slavného kousku Dark Knight? A co tehdejší boj řádu proti chaosu, respektive ochrana "rule of law", okolo čehož film vykládal v roce 2009 na Jiném právu Tom Blažek, pak i já zde. V roce 2016 se tedy chystá nový Batman vs. Superman, dnes režisér Zack Snyder tweetoval první photo.

I shot this with my @Leica_Camera M Monochrom. #Batman #Batmobile #Gotham http://t.co/WPHKLxgBLM pic.twitter.com/p5DEf6fLzJ
— ZackSnyder (@ZackSnyder) May 13, 2014